Někdejší americký prezident a zvláštní zmocněnec pro Haiti uvedl podle britského listu The Guardian, že teď musí "zatlačit na státy, které stále neposkytly slíbenou pomoc". Přitom dlouhé týdny po neštěstí se mnohé z nich holedbaly, kolika penězi zdecimovanému státu v Karibiku pomohou.
Jenže šest měsíců po katastrofě, při které zemřelo přes 200 tisíc lidí a na 1,5 milionu dalších přišlo o střechu nad hlavou, vyplatily zahraniční vlády pouhých patnáct procent ze slíbených 5,3 miliard dolarů. Z toho jen čtyři státy - Austrálie, Brazílie, Estonsko a Norsko - poslaly peníze ve výši, kterou předem oznámily.
Zbylé vlády s vydáním peněz na obnovu ostrovního státu poněkud otálejí, některé se odvolávají na průtahy ve svých národních kongresech. Tak je tomu například i u dvou zemí, které se zavázaly přispět nejvyššími částkami. USA nabídly 1,15 miliardy dolarů a latinskoamerická Venezuela tehdy oznámila, že přispěje dotací ve výši 1,35 miliardy dolarů.
Bill Clinton, podle britského listu frustrovaný současným vývojem, se proto nyní rozhodl "zavolat všem těmto vládám". "Pokusím se je přesvědčit, aby vydaly peníze, a zkusím také zjistit harmonogram, kdy tak hodlají učinit," řekl pro CNN. Pravě tato americká televizní stanice jako první upozornila na váznoucí přísun zahraniční pomoci.
Na druhou stranu však Clinton uznal, že pomalé vyplácení může mít z jisté části na svědomí i celosvětová krize, která nyní pomalu ustupuje. "Myslím, že všichni dosud řeší své ekonomické problémy a peníze proto zatím chtějí držet u sebe," řekl s tím, že je však nutné Haiti světovým lídrům znovu připomenout.
