Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Clinton se vrátil do Camp Davidu

  8:04aktualizováno  8:04
Americký prezident Bill Clinton se po třídenní přestávce vrátil v neděli pozdě odpoledne amerického času do Camp Davidu, kde se pod americkou patronací koná vrcholná izraelsko-palestinská schůzka. Clinton se tak bude spolu s palestinským předákem Jásirem Arafatem a izraelským premiérem Ehudem Barakem dál snažit o dosažení rámcové mírové dohody o ukončení více než půl století trvajícího konfliktu. Při odletu z Bílého domu s novináři nehovořil, pouze naznačil gestem dvou zkřížených prstů naději na úspěšné zakončení summitu.
Rokování  se dostalo do slepé uličky poté, co palestinský předák Jásir Arafat žádá svrchovanost Palestinců nad východem Jeruzaléma, zatímco izraelský premiér Ehud Barak je ochoten přistoupit jen na určitou formu autonomie.

Clinton přicestoval do Camp Davidu z vrcholné schůzky sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska v Japonsku. Před odletem z Okinawy uvedl, že Izraelci ani Palestinci neztráceli čas, ale
dodal, že dosud není jistota, že se podaří dosáhnout dohody.

Clinton se po návratu z Japonska zastavil v Bílém domě ve
Washingtonu jen na krátkou dobu. Po dvou hodinách nasedl do vrtulníku se svou dcerou Chelsey a doprovodem a odletěl do Camp Davidu.

V tomto letním sídle amerických prezidentů v Marylandu se Clinton nejprve sejde s týmem svých poradců, mezi něž patří také ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která summit v jeho nepřítomnosti vedla. Všeobecně se však očekává, že teprve Clintonova přítomnost rozhodne, zda summit uspěje nebo ztroskotá.

Izrealci: Šance na dohodu se zmenšují
Člen Barakova týmu Eldad Yaniv soudí, že "je-li nějaká šance na průlom, uvidí se to ve velmi krátké době". Barakův poradce Yoni Koren pak řekl, že šance na dohodu se zmenšují, a předpověděl, že Clinton bude mít 24 hodin na to, aby se pokusil vývoj otočit. "Za 24-36 hodin budeme moudřejší," řekl v neděli ráno izraelskému rozhlasu.

Barak podle rozhlasu v případě neúspěchu jednání nevylučuje vytvoření vlády národní jednoty spolu s opozičním pravicovým blokem Likud.

Spor o Jeruzalém

Izrael, který okupoval jeho východní, arabskou část v roce 1967, ho označuje za své "věčné a nedělitelné" hlavní město.
Palestinci ale chtějí mít z východního Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu a nechtějí v této věci přistoupit na kompromisy.

Hamas: Nikdy neukončíme svůj boj
Zhruba tři tisíce členů fundamentalistické palestinské organizace Hamas demonstrovalo v sobotu v Gaze, která je pod palestinskou samosprávou, za odjezd Jásira Arafata z jednání v Camp Davidu. Hamas, který se zásadně staví proti míru s Izraelem na Blízkém východě, uspořádal nacionalistickou demonstraci pod hesly "Nikdy neukončíme svůj boj."

Ve městě Ramalláhu na západním břehu Jordánu asi 500 přívrženců Hamas vykřikovalo, že "Jeruzalém je hlavním městem Palestiny". Podle jejich názoru Arafat nesmí ustoupit v otázce Jeruzaléma, který považují za hlavní město Palestiny. Proti tomu je ovšem Izrael.

Clinton se vrací do Camp Davidu (22. července)
Americký prezident Bill Clinton v sobotu oznámil, že zkrátí o několik hodin svou účast na japonském summitu G8 a vrátí se do Camp Davidu. Clinton přijel do Japonsku už s jednodenním zpožděním. Na summitu v Camp Davidu se mu podařilo přesvědčit Palestince a Izraelce, aby dali mírovým jednáním ještě šanci.

Vysoký palestinský představitel mezitím v pátek prohlásil, že dosažení dohody není možné, nedosáhnou-li Palestinci svrchovanosti nad východní, tedy arabskou části Jeruzaléma, kterou okupoval Izrael v roce 1967.

Palestinský předák Jásir Arafat a izraelský premiér Ehud Barak souhlasili, že vyčkají Clintonova návratu a budou zatím jednat pod taktovkou americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové.

Prezident Clinton opustí Japonsko ihned poté, co skupina G8 přijme závěrečné komuniké, tedy v neděli v poledne (tj. v pět hodin SELČ), a vrátí se do USA.

Účastníci summitu G8 ocenili politickou odvahu odvahu amerického prezidenta. "Na konci mandátu vzít na sebe tak těžký úkol, kdy šance na úspěch jsou velmi omezené, vyžaduje od něho odvahu," řekl například kanadský premiér Jean Chrétien.

Nejtvrdší oříšky summitu v Camp Davidu zůstávají stále nerozlousknuté:

- Hranice nového státu Palestinců a jeho mezinárodní postavení
- Status a suverenita Jeruzaléma
- Osud více než 4 milionů palestinských uprchlíků
- Budoucnost 170 tisíc židovských osadníků na západním břehu Jordánu a v Gaze

Palestinci: Bez Jeruzaléma dohoda nebude
"Bez Jeruzaléma dohoda nebude. V otázce Jeruzaléma nepřijmeme odklady," řekl v pátek podle agentury Reuters nejmenovaný palestinský představitel, který je v kontaktu s palestinskou delegací na schůzce s Izraelci v americkém Camp Davidu.

Popřel také, že by Palestinci dostali ohledně Jeruzaléma nějaký návrh od Spojených států, pod jejichž patronací se jednání koná. Jeden z izraelských ministrů přitom v pátek prohlásil, že předseda izraelské vlády Ehud Barak přijal americký návrh, podle něhož by Izrael a Palestina spravovaly některé části východního Jeruzaléma společně.

Jiný izraelský zdroj později řekl, že USA navrhly, aby obě strany podepsaly v Camp Davidu jen dílčí mírovou dohodu a rozhodnutí o Jeruzalémě odložily.

Kamenem úrazu je status východního Jeruzaléma
Palestinci zatím nenaznačili, že hodlají přistoupit na něco menšího, než je získání plné svrchovanosti nad touto částí města.

Izraelci podobnou alternativu kategoricky odmítají, jsou však ochotni diskutovat o americkém plánu, který poskytuje Palestincům nad čtvrtí určitou dávku městské správy.

Spojené státy podle palestinských zdrojů navrhují rozdělení východního Jeruzaléma na tři části, z nichž první bude pod kontrolou Izraele, druhá pod správou Palestinců, ale bez svrchovanosti, a třetí bude pod správou Palestinců s výjimkou bezpečnostních otázek.

USA rovněž navrhuje, aby za část města, která přejde pod palestinskou kontrolu, dostali Izraelci možnost připojit k městu židovské osady ležící mimo jeho správní hranice.

Izraelsko - palestinský summit v Camp Davidu den po dni
11. července - Zahájení summitu za účasti izraelského premiéra Ehuda Baraka, palestinského předáka Jásira Arafata a amerického prezidenta Billa Clintona. Do USA odmítl odletět izraelský ministr zahraničí David Levy. Na jednání bylo uvaleno přísné informační embargo. První třístranné rozhovory.
12. července - Barak zrušiil prodej letadel Phalcon Číně, se kterým USA nesouhlasily. Izraelský ministr   Ramon řekl, že Izrael je ochoten vyměnit s Palestinci území uvnitř jeho hranic za oblasti na západním břehu Jordánu. První dvoustranné rozhovory Barak-Arafat - prý se shodli na výměně některých území.
13. července - Arafat údajně pohrozil odjezdem ze summitu kvůli americkým návrhům na zprostředkování, které prý pokládal za příliš proizraelské. Clinton návrhy stáhl.
14. července - Washington zakázal třem oficiálním palestinským činitelům, kteří dříve nepodporovali Arafatovu politiku vůči Izraeli, vstup do Camp Davidu. Druhé třístranné jednání Arafat-Barak-Clinton.
15. července - Rozhovory se kvůli židovskému šabatu zpomalily.
16. července - Dosažen údajně významný pokrok v otázce Jeruzaléma (později popřeno), podle Clintona dosažen "jistý pokrok".
17. července - Clinton zamýšlel ukončit jednání ještě před svým odjezdem na vrcholnou schůzku G8 , prohlásil rozhovory za "nejtěžší věc, jakou kdy zažil". Vedení palestinského Hnutí islámského odporu vyzvalo palestinskou delegaci, summit opustila.
18. července - Na summitu prý došlo k sblížení v otázce Jeruzaléma: území města se mělo rozšířit o některé židovské osady na západním břehu Jordánu výměnou za palestinskou kontrolu nad arabskými předměstími východního Jeruzaléma.
19. července -  Barak se rozhodl summit opustit s tím, že Palestinci nejsou "skutečným partnerem pro mír". Clinton odletěl na summit G8.
20. července - Summit pokračuje pod patronátem americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové.
21. července -  Americký prezident Bill Clinton oznámil, že o několik hodin zkrátí svou účast na japonském summitu G8 a vrátí se do Camp Davidu.
22. července - Americký prezident Bill Clinton se vrací ze japonského summitu do Camp Davidu. Fundamentalistická palestinská organizace Hamas, která nesouhlasí s mírem, demonstruje za odjezd Jásira Arafata z jednání.

Prezident Bill Clinton jedná s izraelským premiérem Ehudem Barakem v Camp Davidu (17. července 2000)

Americký prezident Bill Clinton se po třídenní přestávce vrátil do Camp Davidu, kde se pod americkou patronací koná vrcholná izraelsko-palestinská schůzka o dosažení rámcové mírové dohody o ukončení více než půl století trvajícího konfliktu, 24. července 2000.

Americký prezident Bill Clinton se po třídenní přestávce vrátil do Camp Davidu, kde se pod americkou patronací koná vrcholná izraelsko-palestinská schůzka o dosažení rámcové mírové dohody o ukončení více než půl století trvajícího konfliktu, 24. července 2000.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.