Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Clinton přehrál protiraketovou obranu na svého nástupce

  20:40aktualizováno  20:40
Prezident USA Bill Clinton oznámil, že ponechává rozhodnutí o vývoji a výstavbě omezeného národního systému protiraketové obrany (NMD) na svém nástupci, který se ujme úřadu v lednu příštího roku. Dokončení celého projektu, plánované na rok 2005, se tak nejméně o rok posouvá. Clintonovo rozhodnutí uvítalo zejména Rusko, zarytý odpůrce NMD, které argumentuje tím, že Spojené státy porušují smlouvu o omezení protiraketových systémů (ABM) z roku 1972.
Ze tří testů NMD se zdařil jenom jeden loni v říjnu. Druhý letos v lednu ztroskotal - protiraketa těsně minula ve vzduchu cíl. Třetí pokus letos v červenci rovněž selhal - obranná raketa pro technickou závadu vysoko nad Pacifikem netrefila maketu nepřátelské bojové hlavice.

Po nedávném selhání druhé ze tří dosavadních zkoušek, při nichž měla střela odpálená ze země zasáhnout maketu jaderné hlavice, se Clintonovo rozhodnutí očekávalo.

V projevu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu prezident uvedl, že jsou zapotřebí další zkoušky protiraketového systému. "S těmi informacemi, které máme k dispozici, prostě nemohu dospět k závěru, že můžeme plně důvěřovat (použité technologii). Proto jsem rozhodl nepovolit nyní instalaci NMD," prohlásil.

Clinton dodal, že rozmístění systému lze odložit o jeden až dva roky bez ohrožení bezpečnosti Spojených států. Původně se očekávalo, že systém bude v operačním nasazení od roku 2005.

NMD má zachycovat rakety případně vypálené státy jako Severní Korea nebo Irák či Írán.

Podstatou systému NMD je síť radarových zařízení a protiraket. Jeho úkolem je rakety dlouhého doletu vypálené na USA odhalovat mimo zemskou atmosféru, následně je zaměřit a ničit. Obrana je zaměřená především proti jaderným hlavicím, částečně i proti biologickým nebo chemickým náložím.
První stupeň ochranného systému má poskytnout včasné varování před jaderným útokem ze Severní Koreje. Druhý stupeň má zabránit případným jaderným útokům z Íránu, Iráku a některých dalších států Blízkého východu.

Náklady projektu jsou zhruba 60 miliard dolarů.

Proti budování amerického systému protiraketové obrany, která je podle pozorovatelů menší verzí někdejšího plánovaného protiatomového štítu Ronalda Reagana, se ostře stavějí Čína a Rusko a nevoli vyjadřují také evropští spojenci Spojených států, protože se obávají nového kola zbrojních závodů.

Moskva také hned na Clintonovo oznámení zareagovala prohlášením, že jde o konstruktivní postoj. Ten podle vysokého představitele ruského ministerstva obrany, generála Leonida Ivašova, "vzbuzuje naději, že důležité mezinárodní problémy, které se týkají globální bezpečnosti, budou řešeny vyváženým přístupem".

Za prozíravý krok vyvažující řadu faktorů zapojených do této záležitosti označil rozhodnutí amerického prezidenta ve svém prohlášení také generální tajemník NATO George Robertson. Spojené státy totiž musejí v této záležitosti rovněž překonat právní překážky, protože výstavba NMD je podle Ruska v rozporu se Smlouvou o omezení systémů protiraketové obrany (ABM) z roku 1972.

Výstavba NMD má začít vybudováním radaru na ostrově Shemy v odlehlé oblasti Aleutských ostrovů patřící k Aljašce. Rozhodnutí o položení základního kamene se však nyní odkládá.

Už od roku 1957 hledaly USA antirakety na sestřelení protivníkových střel
Úsilí zlikvidovat raketový útok nepřítele je stejně staré jako balistické rakety samy. Už po vypuštění prvního sovětského Sputniku 4. října 1957 začalo na obou stranách hledání systémů včasné výstrahy a zároveň také protizbraně - takzvané antirakety, která by dokázala balistickou střelu zlikvidovat během letu.

Současná snaha Clintonovy administrativy rozprostřít nad Amerikou ochranný deštník se oficiálně datuje od 7. prosince 1993, kdy byl vyhlášen program Defence Counterproliferation Initiative (CDI). První impulsy lze ale hledat již o dva roky dříve, v operaci Pouštní bouře, kdy Irák své protivníky zaskočil několika desítkami raket SCUD odpalovanými na cíle v Izraeli a Saúdské Arábii.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.