"Nyní musíme rozhodnout o praktických prostředcích, jak postoupit kupředu, a myslím, že jsme na správné cestě," podotkl v závěrečný den své třídenní návštěvy Izraele a autonomních palestinských území. Neuvedl však, zda Izrael v pátek stáhne své vojáky z další části západního břehu Jordánu, jak to předpokládá dohoda z Wye River.
Netanjahu podle izraelské televize odmítl ústupky vůči Palestincům, pokud jde o izraelský odsun ze západního břehu a osvobození palestinských vězňů z izraelských věznic.
Izraelský premiér odmítl uvést přesný termín stažení izraelské armády z další části západního břehu Jordánum které mělo být dokončeno do pátku. Netanjahu zdůraznil, že požaduje, aby Palestinci nejdříve splnili všechny své závazky. "Nemohu vám říci, jak dlouho nám to potrvá. Čím rychleji tak učiní, tím rychleji se přeskupíme," řekl premiér.
Izraelský premiér zároveň Clintonovi a Arafatovi předal dvanáctibodový seznam palestinských prohřešků. Na seznamu jsou požadavky, aby se Palestinci vzdali úmyslu jednostranně vyhlásit nezávislý stát, přijali izraelské podmínky pro propuštění palestinských vězňů, zabavili nezákonně držené zbraně, snížili počet svých policistů, přijali rozhodná opatření proti pobuřování a násilí proti Izraeli.
Palestinský vyjednavač Nabíl Šás obvinil Netanjahua, že zmařil Clintonovu snahu naplnit mírovou dohodu z Wye Plantation.
Televize soudí, že radikalizaci izraelského premiéra lze vysvětlit tím, že mu hrozí odvolání, protože v pondělí se má v parlamentu hlasovat o důvěře jeho vládě.
Arafat opustil izraelskou vojenskou základnu v Erezu první, aniž se ke schůzce vyjádřil.
Palestinci přiznali Izraeli právo na existenci
Široké palestinské vedení v pondělí v pásmu Gazy za účasti amerického prezidenta Billa Clintona potvrdilo zrušení článků charty Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), které popíraly právo Izraele na existenci. Mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Aviv Bušinsky oznámil, že předseda vlády hlasování přijal jako dostatečné.
Na shromáždění v samosprávném palestinském území se sešla tisícovka Palestinců, včetně většiny členů Palestinské národní rady. Výše uvedenou změnu v chartě z roku 1965, ke které vyzval v projevu šéf OOP a prezident palestinské samosprávy Jásir Arafat, schválili přítomní v podstatě jednomyslně zvednutím ruky.
K takovému širokému hlasování se Palestinci zavázali v říjnu při podpisu dohody s Izraelem v USA na základě naléhání židovského státu. PNC již sporné články zrušila v roce 1996. "Doufám, že tak tuto kapitolu uzavřeme jednou provždy," řekl Arafat.
To potvrdil také Netanjahuův poradce David bar Ilan, který po hlasování řekl, že nyní už tato otázka není předmětem jednání.
Bušinsky však upozornil, že Izrael bude se stejnou přísností, s jakou si vynutil potvrzení změny charty, postupovat také v dalších bodech, jež mají Palestinci v rámci dohody z USA splnit.
Ještě před úterním zasedáním v Gaze Netanjahu řekl, že židovský stát bude pokračovat v plnění dohody z Wye Plantation pouze tehdy, odvolá-li Arafat slib, že příští rok vyhlásí samostatný palestinský stát.
Hned po hlasování dal Izrael svou spokojenost najevo prakticky tím, že povrdil účast Netanjahua na třístranném summitu, kterého se měl izrealský premiér, Clinton a Arafat zúčastnit v úterý na přechodu Erez mezi pásmem Gazy a Izraelem. Schůzka se má konat kolem 23.hodiny SEČ.
Změnu charty předeslal Arafat v dopise, který v lednu zaslal do Washingtonu. "Jak vidíte, tak naše rozhodnutí a můj dopis se těší velké podpoře. To dokazuje, že jsme dodrželi své závazky," řekl v úterý Arafat v projevu na adresu Clintona, který je od soboty na Blízkém východě a nyní jako vůbec první prezident USA na návštěvě v autonomních palestinských územích.
Clinton v projevu vyzdvihl "historický význam" úterního palestinského rozhodnutí přiznat Izraeli právo na existenci s tím, že jde o důležitý příslib pro mírovou budoucnost na Blízkém východě. Zvednuté ruce Palestinců podle něj nesměřují jen k izraelské vládě, ale potěší především samotné izraelské obyvatelstvo.
Prezident USA slíbil, že bude usilovat o zvýšení pomoci USA Palestincům v roce 1999. "Příští rok požádám Kongres o další stovky miliónů dolarů na podporu rozvoje palestinského lidu," řekl přítomným, kteří ho stejně jako v mnoha jiných pasážích jeho projevu přerušili bouřlivým potleskem.
Dosavadní vývoj
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek řekl, že armáda musí zastavit násilné akce Palestinců za každou cenu. Nepokoje na západním břehu Jordánu trvají již celý týden. Ve středu použili Izraelci ostrou munici proti Palestincům manifestujícím za propuštění svých spoluobčanů z izraelských věznic. Bilance posledních dnů jsou dva mrtví Palestinci a více než 150 zraněných.
"Hovořil jsem včera s veliteli armády a bezpečnosti a před dvěma dny rovněž s ministrem obrany. Naší povinností je zaktivizovat proti násilí co nejrozhodněji izraelskou armádu a bezpečnost. Je to rozkaz a požádal jsem, aby se dostal k jednotkám," řekl Netanjahu.
Izraelští vojáci použili ostrou munici
V Ramalláhu na Západním břehu Jordánu izraelští vojáci ve středu 9. prosince použili ostrou munici proti Palestincům manifestujícím za propuštění svých spoluobčanů z izraelských věznic. Podle oznámení lékařů byli dva z účastníků protestů zraněni a jeden z nich je ve vážném stavu. Podobné incidenty byly ve středu hlášeny z mnoha míst na západním břehu, kde Palestinci manifestacemi vyjadřují solidaritu s vězni. Ti drží již deset dní protestní hladovku, k níž se přidali také mnozí jejich příbuzní nebo přátelé.
Podle agentury AFP bylo jen ve středu zraněno na 80 lidí. Většina zranění byla způsobena gumovými projektily, kterých používá izraelská armáda k rozehnání davů. Největší srážky jsou hlášeny z Ramalláhu a Betlému.
Izrael má podle dohody podepsané s Palestinci v říjnu v USA propustit 750 vězňů. Z nich 250 je již na svobodě, ale víc než polovina z nich jsou kriminální, a nikoli političtí odsouzenci, jak Palestinci očekávali. Izraelští představitelé se domnívjí, že dohoda nespecifikuje, kdo má být propuštěn, a odmítá osvobodit atentátníky, kteří mají podle Izraele "na rukou židovskou krev".
Internetová verze deníku "The Jerusalem Post", který je jediným izraelským deníkem vycházejícím v angličtině, vyhlásila na své stránce anketu s otázkou "Měl by Izrael na základě dohody uzavřené ve Wye Plantation propustit Palestince obviněné z násilných činů?”. Do 17.00 hodin dne 9.12. na ni odpovědělo celkem 3489 respondentů, z nichž se 83 procent vyslovilo negativně. Pro propuštění vězňů se vyslovilo 17 procent. Důležité upozornění: Anketní otázky v The Jerusalem Post nejsou sestavovány vědecky, ale pouze reflektují odpovědi čtenářů na specifické otázky.
