Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cruz na sjezdu opomněl podpořit Trumpa, republikáni na něj bučeli

  7:25aktualizováno  17:29
Nesouhlasné bučení na republikánské nominační konferenci provázelo projev texaského senátora Teda Cruze, největšího soupeře Donalda Trumpa během primárek. Protesty delegátů vyvolala skutečnost, že Cruz v projevu výslovně nepodpořil Trumpa, který se na konferenci definitivně stal republikánským kandidátem.

Cruz prohlásil, že Američané by v listopadových volbách „měli hlasovat podle svého přesvědčení,“ ale neřekl, že by měli volit právě Trumpa. O republikánském kandidátovi se téměř nezmínil, zato vystavil tvrdé kritice pravděpodobnou demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a vládu Baracka Obamy.

Fotogalerie

Potleskem naopak delegáti přivítali Cruzova slova o brexitu, tedy o připravovaném odchodu Velké Británie z Evropské unie. Senátor označil brexit za „projev mohutné politické síly“. Britské rozhodnutí podle něj dokazuje, že lidé většinou odmítají velký vládní aparát. „Brexit je proto velké vítězství,“ řekl Cruz.

Trump a Cruz se během kampaně častovali tvrdými odsudky. Newyorský magnát označoval svého soupeře za „prolhaného Teda“, zatímco Cruz hovořil o Trumpovi jako o „narcisovi“.

Cruz později na kritiku ze strany bučících republikánů reagoval prohlášením, že není Trumpovým servilním psíkem a nemá ve zvyku podporovat někoho, kdo urážel jeho otce a manželku. Trump během primárek například naznačil, že Cruzův otec byl napojen na vraha Johna F. Kennedyho a vysmíval se fyzickému vzhledu Cruzovy manželky.

Cruz nicméně neřekl, zda bude Trumpa volit, prohlásil však, že hlas nedá předpokládané demokratické kandidátce Hillary Clintonové. Zároveň řekl, že nemá v plánu házet nyní na Trumpa špínu, ale rozhodně nebude sedět, mlčet a podporovat jeho tým.

Na konferenci z videozáznamu promluvil i další z Trumpových dřívějších soupeřů, floridský senátor Marco Rubio. Pochválil Trumpa za jeho příslib posílit národní bezpečnost USA. „Čas vzájemných soubojů vypršel. Je čas bojovat za nový směr pro Ameriku, je čas v listopadu zvítězit,“ řekl Rubio.

Americké prezidentské volby 2016

Guvernér státu Indiana Mike Pence na sjezdu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta USA. Trumpa označil za osobitého člověka nezávislého ducha, který se nikdy nevzdá a zažertoval, že „charismatický Trump“ si ho nejspíš vybral proto, aby dosáhl rovnováhy (profil Pence čtěte zde).

Pence značnou část projevu věnoval vyprávění svého životního příběhu. Trumpa opakovaně chválil, mimo jiné i za to, že „v byznysu dosáhl všeho, a přitom se nikdy neobrátil zády k americkým pracujícím“.

Přestože se Pence zavázal, že se neuchýlí k negativní kampani, protikandidátku demokratů Hillary Clintonovou tvrdě kritizoval a předpověděl, že Clintonová se nikdy prezidentkou nestane.

Popravte Clintonovou, uznává Lucifera

Američtí komentátoři se shodují, že právě zdrcující kritka Clintonové je hlavní náplní republikánského sjezdu. Zatímco osoba Trumpa je pro mnohé delegáty stále obtížně stravitelná, v odporu proti bývalé první dámě se dokážou semknout.

Plagiátorská aféra

V Trumpově týmu se našel viník aféry kolem magnátovy manželky Melanie, jejíž projev v Clevelandu až příliš připomínal osm let staré vystoupení Michelle Obamové. Odpovědnost za to převzala Meredith McIverová, která se podílí na tvorbě projevů. McIverová přiznala, že části projevu Obamové z roku 2008 vložila do textu, který připravovala pro Trumpovou. Svému šéfovi nabídla rezignaci, Trump ji prý ale odmítl.

Al Baldasaro, delegát ze státu New Hampshire, označil Clintonovou za „odpad“ a vyzval k její popravě za údajně nezvládnutý incident v libyjském Benghází, který v roce 2012 stál život několika Američanů. „Měla by být postavena před popravčí četu a zastřelena,“ konstatoval. Jeho výroky nyní prověřuje americká tajná služba, která se stará o bezpečnost hlavy státu a dalších významných činitelů včetně kandidátů na prezidentský úřad.

Trumpův nominační soupeř Chris Christie uspořádal na sjezdu okázale zinscenovaný „tribunál“ s Clintonovou a sál přitom souhlasně skandoval „zavřít, zavřít“.

Nejvášnivější útok proti Clintonové podnikl bývalý prezidentský kandidát Ben Carson, podle něhož prý Clintonová vzhlíží s obdivem k americkému aktivistovi Saulu Alinském, který „uznává Lucifera“. Clintonová na vysoké škole psala o Alinském seminární práci. „Má se takový člověk stát prezidentem? Zamyslete se nad tím,“ vzkázal Carson národu.

Podle agentury Reuters mohou být útoky proti Clintonové vhodnou taktikou republikánů. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že oba prezidentské kandidáty, jak Trumpa, tak Clintonovou, vnímá mnoho amerických voličů negativně. Tři čtvrtiny z nich jsou odhodlány jít k volbám jen proto, aby znemožnily zvolení protikandidáta.

Nepokoje v Clevelandu

Nedaleko místa nominačního sjezdu republikánů zasahovala policie, proti militantním demonstrantům nasadila pepřové spreje. Zatím nejsilnější incidenty od počátku sjezdu si vyžádaly několik zraněných. Nejméně čtyři demonstranty policie zadržela.

Menší demonstrace se v Clevelandu konají od pondělí, kdy sjezd začal. Spíš než dramatické bojiště s policií ale prostor u sjezdového centra dosud připomínal debatní klub a místo happeningů.

Ve středu se však situace změnila. Chaos bránil delegátům ve vstupu do kongresového střediska, policie musela násilím prostor vyklidit. Násilnosti propukly poté, co skupina demonstrantů začala před delegáty pálit americké vlajky. Podle policie šlo o členy skupiny zvané Revoluční komunistická strana. Dav skandoval: „Je čas na revoluci!“.

Pořádek zjednala policejní jednotka na koních, která zadržené doprovázela k přistaveným vozidlům. Další skupiny ochránců pořádku musely oddělovat pokřikující znepřátelené davy.

Trump zpochybnil roli USA v NATO

Trump během sjezdu opět převapil svými názory na zahraniční politiku. V rozhovoru pro The New York Times mimo jiné uvedl, že pokud se stane prezidentem, Spojené státy možná nepřispěchají na pomoc některým členům Severoatlantické aliance, pokud ti budou napadeni Ruskem.

Trump upřesnil, že rozhodnutí o ochraně pobaltských států proti ruské agresi by záleželo na tom, do jaké míry tyto státy „dodržují své závazky vůči nám“. Podle agentury AP tato slova potvrzují dřívější úvahy o tom, že Trump zpochybňuje globální roli USA.

Trumpova zeď

Trumpova miniaturní zeď s ostnatým drátem (19. července 2016)

Na hollywoodském Chodníku slávy se v úterý kolem jména Donalda Trumpa nakrátko objevila miniaturní zeď s ostnatým drátem. Republikánský prezidentský kandidát si „ozdobu“ podle médií vysloužil svými výzvami k vybudování ochranné zdi proti uprchlíkům na hranici s Mexikem.

Republikánský kandidát by v případě napadení členského státu NATO zohlednil, jak daná země alianci přispívá. Trump již dříve řekl, že chce přimět spojence, aby s USA více sdíleli náklady na obranu. Podle něj musí američtí spojenci přestat využívat štědrosti USA, kterou si Washington již nemůže dovolit.

Trump rovněž komentoval situaci v Turecku po nezdařeném puči. Řekl, že nehodlá Turecko kritizovat za pronásledování oponentů režimu. „Velmi oceňuji, jak se s tím vypořádal,“ řekl Trump na adresu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. „Někteří lidé tvrdí, že to bylo zinscenované, ale já si to nemyslím,“ dodal.

Trump vyjádřil přesvědčení, že dokáže přimět Erdogana, aby Turecko zintenzivnilo svůj boj proti samozvanému Islámskému státu. Porážka Islámského státu je podle republikánského kandidáta mnohem větší prioritou než odstranění syrského prezidenta Bašára Assada.

Podle Trumpa musí USA napřed „odstranit vlastní nepořádek“ a teprve potom se mohou pokoušet měnit chování jiných států. „Nemyslím, že máme právo poučovat,“ řekl Trump s odkazem na střelbu na policisty, ke které v USA dochází.

Trump kromě NATO zpochybňuje i další organizace a smlouvy. Řekl kupříkladu, že je připraven zrušit Severoamerickou zónu volného obchodu s Kanadou a Mexikem, pokud nebude moci vyjednat nové podmínky, které by nepovzbuzovaly americké firmy k přesouvání výroby mimo Spojené státy.

Trump podle The New York Times připustil, že jeho pohled na zahraničněpolitické otázky je radikálně odlišný od dosavadního přístupu amerických republikánů, kteří téměř vždy podporovali vysokou angažovanost USA ve světě.

Zopakoval, že může nechat stáhnout americké vojáky rozmístěné v zahraničí. Zároveň ale hovořil o potřebě investic do modernizace armády USA, hlavně jaderného arzenálu. Trump také odmítl, že svůj slogan „Amerika na prvním místě“ chápe ve stejném smyslu jako někdejší takzvaní izolacionisté, kteří před druhou světovou válkou volali po tom, aby se USA nezaplétaly do světových problémů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.