Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hned, nebo postupně? Velmoci se na likvidaci syrského arzenálu neshodnou

  14:28aktualizováno  19:24
Mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN panují rozpory v otázce likvidace chemických zbraní vlastněných režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Zatímco francouzský návrh žádá okamžité převedení zbraní pod kontrolu mezinárodního společenství a hrozí sankcemi, konkurenční iniciativa Moskvy prosazuje nezávazné prohlášení a předpokládá postup rozdělený do etap.

Jednání všech členů Rady bezpečnosti OSN. Účastní se jej pět stálých a deset nestálých členů. | foto: AP

Asad o odzbrojení

Syrský prezident Bašár Asad v rozhovoru, který ve čtvrtek odvysílala ruská státní televize, uvedl, že rozhodnutí podřídit chemické zbraně mezinárodní kontrole nebylo reakcí na sérii výhrůžek Washingtonu, ale odezvou na ruskou nabídku.

Asad dále také uvedl, že Sýrie odešle do sídla OSN do několika dnů dokumenty nezbytné k tomu, aby se její chemické zbraně dostaly pod kontrolu mezinárodního společenství. Má se jednat o technickou stránku dokumentů potřebných k podepsání úmluvy o zákazu chemických zbraní. Až bude administrativní fáze završena, plánuje podle svých slov úmluvu podepsat.

OSN ve čtvrtek v podvečer potvrdilo, že již obdrželo první dokument od syrské vlády vyjadřující vůli přistoupit k mezinárodní úmluvě o zákazu chemických zbraní. Mluvčí Spojených národů Farhan Haq upřesnil, že na něm momentálně pracují překladatelé, aby mohl být zpracován.

Syrský prezident avizoval, že detaily týkající se chemického arzenálu postoupí mezinárodnímu společenství teprve jeden měsíc poté, co Sýrie k úmluvě přistoupí. Varoval však, že Damašek tak neučiní, pokud Bílý dům nepřestane hrozit intervencí.

Dále Asad znovu zopakoval své tvrzení o tom, že chemické zbraně mají i povstalci. Syrská opozice má podle něj ve svém arzenálu otravné látky, které dostává "i z ciziny". Dodal, že srpnový chemický útok u Damašku byl "americkou provokací".

Vlastnictví chemických zbraní rezolutně odsuzuje všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Na jednoznačném postoji k jejich likvidaci se však již mocnosti neshodnou. Na jedné straně barikády proti sobě stojí Spojené státy spolu s Francií a Velkou Británií, na straně druhé se již tradičně staví na zadní Rusko.

Stálé členy Rady bezpečnosti rozdělují dva návrhy možného odzbrojení režimu syrského prezidenta Bašára Asada, které vznikly v reakci na události tohoto týdne.

Vývoj syrské krize, potažmo amerického angažmá v ní, nabralo nečekaných obrátek, když si v pondělí americký ministr zahraničí John Kerry "pustil pusu na špacír". Po jednání se svým britským protějškem v Londýně se nechal slyšet, že Washington od avizované intervence upustí, pokud Asadův režim do týdne předá veškeré chemické zbraně, jimiž disponuje, mezinárodnímu společenství.

"Jistě, mohl by odevzdat všechny chemické zbraně mezinárodnímu společenství do týdne - předat je, do posledního kusu, bez prodlení a umožnit jejich úplné a kompletní sečtení," reagoval tehdy šéf americké diplomacie na dotaz novinářů, zda Asadův režim ještě může nějakým způsobem zvrátit avizovaný útok USA.

Do Damašku jasně vyslané ultimátum se později americké ministerstvo snažilo zmírnit, když poukazovalo na to, že Kerryho vyjádření bylo pouhou řečnickou poznámkou, naznačující nepravděpodobnost toho, že by se Asad chemických zbraní vzdal. V tu chvíli však už bylo pozdě. Do té doby nehybná kola mašinérie světové diplomacie se naplno rozjela.

Kreml v roli prostředníka

Ještě tentýž den se do ožehavé otázky likvidace chemických zbraní syrského režimu intenzivně vložila Moskva. Paralelně s jednáními v Londýně bylo v pondělí řešení syrské krize také předmětem dalšího setkání v ruském hlavním městě, a to mezi syrským ministrem zahraničí Valídem Mualim a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Ruská strana se téměř okamžitě chopila příležitosti a proměnila osudný Kerryho výrok ve své vlastní tažení. Rusko coby prostředník vybídlo Damašek k předání zbraní pod mezinárodní kontrolu a šéf syrské diplomacie na nabídku Kremlu kývl.

O den později, tedy v úterý, ovšem vytáhla do ofenzívy Francie, od počátku jeden z hlavních podporovatelů americké intervence proti Asadovi, a rozjela vlastní iniciativu na chemické odzbrojení syrského režimu. Paříž urychleně připravila pětibodový návrh rezoluce požadující neprodlené odkrytí rozsahu syrského chemického programu a předání chemických zbraní mezinárodnímu společenství k likvidaci.

Stranou tlaku k okamžité akci však francouzský návrh oproti tomu ruskému vznáší směrem k Damašku jednu zásadní podmínku. Pokud by Sýrie v případě schválení Radou bezpečnosti, tuto rezoluci nerespektovala do 15 dní, zahraniční mocnosti by toto neuposlechnutí opravňovalo k vojenské intervenci.

Proti takovémuto ospravedlnění přímé vojenské akce se Moskva ostře ohradila a prosazuje spíše nezávazné prohlášení. Rusku se rovněž nelíbí, že francouzský návrh rezoluce připisuje Asadově režimu odpovědnost za údajný chemický útok z 21. srpna u Damašku, jenž byl právě onou rozbuškou k debatě o možné intervenci do země. S výhradami zatím na francouzskou iniciativu hledí také další ze stálých členů Rady bezpečnosti - Čína.

Moskva navrhuje postupné odzbrojení bez sankcí

Kreml oficiálně svůj plán Radě bezpečnosti ještě nepředložil. Ruský list Kommersant však ve čtvrtek s odvoláním na diplomatické zdroje dobře obeznámené s jeho podobou základní nástin pasáží návrhu rezoluce zveřejnil. Ruský plán na získání kontroly nad chemickými zbraněmi v Sýrii počítá se čtyřmi etapami, které představují o poznání mírnější a pozvolnější postup v této otázce.

Podle deníku by první fázi odzbrojení mělo představovat připojení Damašku k Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Tím by Sýrie přistoupila po formální stránce na mezinárodní úmluvu o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a zničení stávajícího arzenálu tak, jak (až na několik výjimek) učinily téměř všechny země mezinárodního společenství.

Následně by Sýrie měla oznámit, kde se její chemické zbraně vyrábějí a skladují. Třetí krok by spočíval v povolení, aby tato místa prozkoumali inspektoři OPCW. Závěrečnou etapu by posléze představovalo společné rozhodnutí o způsobu, jak mají být zbraně zničeny.

Kommersant uvedl, že Rusové předali svůj podrobný návrh rezoluce Američanům v úterý. O návrhu budou ve čtvrtek v podvečer jednat americký ministr zahraničí John Kerry se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Francie na prosazení svého návrhu spěchá

Ve středu ovšem svůj návrh závazné rezoluce již předložila Radě bezpečnosti Francie. Velvyslanci USA, Francie, Británie, Ruska a Číny jednali asi půl hodiny a schůzku po jejím skončení odmítli komentovat. Žádný verdikt však zatím nepadl.

O rezoluci pod taktovkou Paříže jednali odděleně jen tři západní stálí členové rady. Podle diplomatů na oddělené schůzce zástupci Spojených států, Francie a Velké Británie mluvili o francouzském návrhu i o jiných formách rezoluce.

Prozatím byla Rada bezpečnosti OSN konfrontována pouze s francouzským plánem. Zdali se na stolech diplomatů již brzy objeví také ruský návrh, by mohlo být jasnější po čtvrtečním večerním jednání šéfů americké a ruské diplomacie v Ženevě. Doprovázet na jednání je bude na obou stranách tým expertů.

Schůzce ministrů zahraničí ovšem bude přecházet setkání Johna Kerryho se zmocněncem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdarem Brahímím. Ruské diplomatické zdroje nevylučují, že by se Brahímí mohl diskusi šéfu americké a ruské diplomacie připojit. Dodávají také, že by se jednání mohla protáhnout až do soboty

Washington nicméně ještě před jednáním ve Švýcarsku naznačil, k jaké variantě se přiklání, když ve čtvrtek znovu vyzval Sýrii, aby urychleně předložila mezinárodnímu společenství seznam veškerých chemických zbraní, kterými disponuje. K ruskému návrhu Bílý dům vzhlíží s jistou skepsí a podezřením, že má jít pouze o zdržovací manévry. Úkolem Kerryho bude podle amerických zdrojů prověřit upřímnost ruských záměrů a pokusit se o rychlou dohodu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.