Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Členové ODS bojují o místa v Bruselu. Zájemců je hodně, šancí málo

  0:05aktualizováno  0:05
Europoslanci mají k dispozici měsíční plat sedm tisíc eur, v přepočtu skoro 190 tisíc korun. A k tomu dalších zhruba půl milionu korun nejrůznějších příspěvků na vše možné – na diety, kancelář, asistenty nebo na služební cesty. Proto se není co divit, že v ODS právě teď zuří boj o přední místa na kandidátce do červnových evropských voleb.

Do Evropského parlamentu se tlačí nové tváře, své posty si ale chce uchovat sedm ze současných devíti europoslanců za ODS. Ilustrační foto | foto: Marek Navrátil

Vždyť poslanec parlamentu EU má vyšší plat než třeba český premiér se 160 tisíci – a jistě méně práce i odpovědnosti.

Už tento týden mělo širší vedení ODS sestavit kandidátku do eurovoleb. Nakonec vybralo jen lídra Jana Zahradila, současného europoslance. Mimořádně citlivé rozhodnutí, jak seřadit zájemce za ním, zatím konzervativci odložili. - přečtěte si Jedničkou za ODS bude v eurovolbách Jan Zahradil

"Bylo to velmi dramatické jednání," řekl jen stručně premiér a šéf ODS Mirek Topolánek.

Tlačenice o lukrativní posty má několik důvodů. V Bruselu a Štrasburku by rádo zůstalo sedm z devíti současných europoslanců za ODS (jen Petr Duchoň a Nina Škottová už kandidovat nechtějí).

Kromě nich se o místa hlásí také dva bývalí hejtmani, kteří neuspěli v loňských podzimních regionálních volbách – moravskoslezský Evžen Tošenovský a plzeňský Petr Zimmermann. "Přátelé mne přesvědčili," tváří se již tradičně Tošenovský, jako by o post vlastně ani nestál, ale byl k němu dotlačen. - čtěte Exhejtman Tošenovský se chystá kandidovat do europarlamentu

Vážným uchazečem mezi nováčky je také Eduard Kožušník, spolupracovník šéfa Senátu Přemysla Sobotky. Koho dát výš, na volitelné místo?

"Samozřejmě že sestavování kandidátky je vždy citlivé. Zvlášť když většina ze stávajících poslanců by tam ráda zůstala, ale zároveň jsou zde nové tváře s ambicemi," míní první místopředseda občanských demokratů David Vodrážka.

Konzervativci tuší, že po červnu už nebudou mít devět europoslanců jako doposud. Jednak proto, že Česko má v sedmisetčlenném parlamentu místo 24 míst jen 22.

Hlavně však ODS s nynější mizernou oblibou nezopakuje 30 procent z voleb v roce 2004. Takže šanci uspět mají jen ti na nejvyšších místech kandidátky. Největší boj je o první pětku. "Samozřejmě také bych rád byl na významném místě kandidátky, budu se o to snažit," přiznává nynější poslanec v EU Miroslav Ouzký. Jenže jak to sestavit? Dát přednost současným europoslancům, nebo spíše novým tvářím?

"Bude to obtížné. Musí to být kompromis, aby tam byly rozmanité osobnosti. Aby tam byli lidé s různými názory i z různých regionů," říká lídr kandidátky Jan Zahradil, který jediný má jistotu.

V ODS dokonce dramaticky řešili, kdo verdikt učiní. Jestli devítičlenné grémium (složené z předsedy, místopředsedů a šéfů frakcí v parlamentu), nebo osmačtyřicetičlenná výkonná rada. Nakonec to padlo na užší vedení, čas na sestavení kandidátky se odsunul na 9. února.

Rvačka o EU

Měsíční příjem europoslance

základní plat
7 000 eur (190 tisíc korun)
na pronájem kanceláře
3 800 eur (102 600 korun)
na platy asistentů
12 300 eur (332 tisíc korun)
na diety
270 eur za den zasedání (asi 36 tisíc korun měsíčně)
na služební cesty
3 600 eur (97 tisíc korun)

Kdo by to chtěl mít:
Za ODS chtějí kandidovat stávající europoslanci Jan Zahradil, Milan Cabrnoch, Hynek Fajmon, Miroslav Ouzký, Ivo Strejček, Oldřich Vlasák a Jaroslav Zvěřina. Mezi ně se tlačí nové tváře: bývalí hejtmani Evžen Tošenovský a Petr Zimmermann.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při rozhovoru s ČTK (18. července 2017)
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Grafomotorička Martina Simonidesová.
Některé děti neumí správně psát, radši sedí u televize, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.