Stále stejný! uvedl na adresu Miloševiče po své výpovědi před tribunálem Wesley Clark.
Clark svědčil po dva dny za zavřenými dveřmi na žádost USA, které si vyhradily právo vyjmout ze zápisu před jeho zveřejněním pasáže, které by mohly poškodit národní zájmy.
Svědectví dnes již penzionovaného generála a zároveň jednoho ze žhavých kandidátů na post amerického prezident má tribunál zveřejnit v pátek.
O svědeckou výpověď v procesu s Miloševičem požádala bývalého vrchního vojenského velitele sil NATO v Evropě hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová.
"Kvůli historické důležitosti tohoto soudního řízení, kdy je za válečné zločiny poprvé souzena hlava státu, jsem souhlasil..." oznámil před svědeckou výpovědí v tiskovém prohlášení Clark.
K soudnímu líčení jej doprovázeli i zástupci Pentagonu a právníci ministerstva zahraničí. Clark před časem podle svých slov totiž musel získal povolení americké vlády, aby mohl před tribunálem vypovídat.
Jako bývalý vrchní velitel sil NATO velel generál Clark během takzvané 78 denní války bombardování srbských jednotek v Jugoslávii během války o Kosovo v roce 1999.
Ještě předtím, v polovině devadesátých let, působil jako šéf strategického plánování americké armády a byl členem vyjednávacího týmu Richarda Holbrooka, který se pokoušel dosáhnout ukončení války v Bosně.
Bývalý srbský a později jugoslávský prezident Slobodan Miloševič stojí před soudním tribunálem od března roku 2002. Bělehrad jej vydal do rukou soudního tribunálu o rok dříve.
Obžalován je z celkem 66 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měl Bělehrad za jeho vlády dopouštět v Bosně, Chorvatsku a v Kosovu. Miloševič před soudem několikrát prohlásil, že je nevinen a že neměl žádnou moc krvavé etnické čistky zastavit.
"Jednáním s Miloševičem jsem během své práce promarnil tucty hodin," prohlásil Clark v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC.
Wesley Clark je v současnosti považován za jednoho ze žhavých kandidátů Demokratické strany v boji o křeslo budoucího amerického prezidenta. Poté, co oficiálně oznámil svou kandidaturu, jeho odpůrci poukázali v předních amerických médiích na jeho "prohřešky" právě z dob balkánské krize.
Clarkovi například vyčetli, že se v roce 1994 nechal vyfotografovat s bosensko-srbským generálem Ratko Mladičem, který je v současné době jedním z nejhledanějších válečných zločinců, obžalovaným z odpovědnosti z několika masakrů civilistů. Na snímku Clark s Mladičem pózují s vyměněnými vojenskými čepicemi. Od Mladiče měl údajně přijmout i několik darů.
Clark v rozhovoru pro NBC připustil, že to byla chyba a že Mladiče považuje za "špatného člověka". Samotné setkání s ním, však označil za velmi důležité v době vyjednávání o míru.
