Clark podotkl, že jednotky na Balkáně jsou jen malou částí českých ozbrojených sil a armáda bude muset dokončit svou transformaci.
Další přeměna české armády vyžaduje podle Clarka soustavné a stabilní financování, rozvoj schopností velitelů, včetně jejich znalosti angličtiny, posílení organizační struktury armády a zajištění potřebné vojenské techniky.
Ministr obrany Vladimír Vetchý řekl, že ministři zahraničí, obrany a vnitra připraví analýzu situace na Balkáně. Kabinet by se měl nejdříve v polovině dubna zabývat tím, zda čeští vojáci v misi KFOR setrvají. Česká armáda chtěla původně ukončit účast v KFOR a soustředit se výhradně na vojenskou přítomnost v misi SFOR v Bosně a Hercegovině. Nový vývoj v Kosovu však tento úmysl zkomplikoval.
"Zpracováváme studii, kdo by měl zůstat a proč, ve smyslu síly a schopností," řekl Clark po jednání s Vetchým. Původní plány NATO z léta 1999 počítaly s rychlejším zapojením OSN a více penězi od Evropské unie, které by pomohly vytvořit potřebnou infrastrukturu i pracovní místa.
NATO má podle Clarka v Kosovu dva hlavní strategické cíle. Prvním je snaha o vytvoření mírové a multietnické Kosovské Mitrovice, kde na sebe útočí srbští a albánští obyvatelé města. "Postupně se snažíme vytvořit situaci, kde budou existovat bok po boku," poznamenal Clark. Druhou oblastí zájmu aliance je jižní Srbsko, v němž se albánští extremisté podle Clarka snaží vyvolat nepokoje a Srbové jsou odhodláni na tuto situaci reagovat silou.
 Ministr obrany Vladimír Vetchý si připíjí s vrchním velitelem sil NATO Westlym Clarkem poté, co mu předal Čestný kříž ministra obrany prvního stupně. |
