Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Clark bude svědčit o Miloševičovi

  6:38aktualizováno  6:38
V procesu s jugoslávským exprezidentem Slobodanem Miloševičem, obžalovaným z válečných zločinů, bude před tribunálem v Haagu vypovídat americký generál ve výslužbě a prezidentský kandidát Wesley Clark. Ten velel jednotkám NATO během války o Kosovo.

O svědeckou výpověď v procesu s Miloševičem požádala bývalého vrchního vojenského velitele sil NATO v Evropě hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová.

Do Haagu, kde tribunál sídlí, má přicestovat v polovině prosince.

"Kvůli historické důležitosti tohoto soudního řízení, kdy je za válečné zločiny poprvé souzena hlava státu, jsem souhlasil..." oznámil v tiskovém prohlášení Clark.

K soudnímu líčení by jej měli doprovázet i zástupci Pentagonu a právníci ministerstva zahraničí. Clark podle svých slov získal i povolení americké vlády, aby mohl před tribunálem vypovídat.

Jako bývalý vrchní velitel sil NATO velel generál Clark během takzvané 78 denní války bombardování srbských jednotek v Jugoslávii během války o Kosovo v roce 1999.

Ještě předtím, v polovině devadesátých let, působil jako šéf strategického plánování americké armády a byl členem vyjednávacího týmu Richarda Holbrooka, který se pokoušel dosáhnout ukončení války v Bosně.

Bývalý srbský a později jugoslávský prezident Slobodan Miloševič stojí před soudním tribunálem od března roku 2002.  Bělehrad jej vydal do rukou soudního tribunálu o rok dříve.

Obžalován je z celkem 66 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měl Bělehrad za jeho vlády dopouštět v Bosně, Chorvatsku a v Kosovu. Miloševič před soudem několikrát prohlásil, že je nevinen a že neměl žádnou moc krvavé etnické čistky zastavit.

"Jednáním s Miloševičem jsem během své práce promarnil tucty hodin," prohlásil Clark v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC.

Wesley Clark je v současnosti považován za jednoho z žhavých kandidátů Demokratické strany v boji o křeslo budoucího amerického prezidenta. Poté, co oficiálně oznámil svou kandidaturu, jeho odpůrci poukázali v předních amerických médiích na jeho "prohřešky" právě z dob balkánské krize.

Clarkovi například vyčetli, že se v roce 1994 nechal vyfotografovat s bosensko-srbským generálem Ratko Mladičem, který je v současné době jedním z nejhledanějších válečných zločinců, obžalovaným z odpovědnosti z několika masakrů civilistů. Na snímku Clark s Mladičem pózují s vyměněnými vojenskými čepicemi. Od Mladiče měl údajně přijmout i několik darů.

Clark v rozhovoru pro NBC připustil, že to byla chyba a že Mladiče považuje za "špatného člověka". Samotné setkání s ním, však označil za velmi důležité v době vyjednávání o míru.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.