"O prázdninách je tato situace zcela neřešitelná, nemáme je jak postihnout," stěžuje si Miroslav Stejskal, zástupce ředitele Městské policie Prahy 1.
Přes školní rok může policie rodiče žebrajících dětí obvinit ze zanedbání povinné výchovy, neboť ti, kteří u nás žádají o statut uprchlíka, v táborech podepisují, že děti budou posílat do školy. "O prázdninách to nelze řešit nijak," dodal Stejskal. Řada z dětí, které míří žebrat mezi auta na Bulharu, sem podle strážníků chodí přímo z blízkého hlavního nádraží.
"Vím o tom," tvrdí jeden z těch, který na pravidelné obchůzky vyráží po Vrchlického sadech před nádražím. Své jméno uvádět nechce. "Kontroly tu provádíme každý den, a stejně to k ničemu nevede. Dokonce jsme nachytali jednoho z těch takzvaných rodičů, jak sám žebrá schovaný pod dekou, pod níž měl komplet novou adidasovou soupravu," řekl.
Pokud strážník malého žebráka zadrží, může jej předvést na místní služebnu. Poté nezletilé dítě, které v českém právním řádě nenese trestní odpovědnost, absolvuje kolečko přes dětský diagnostický ústav a zastupitelství zpět k rodiči anebo poručníkovi.
"Kruh se opakuje, protože podobně jako u kapesních krádeží rodiče k těmto činnostem děti přímo nabádají," uvedla mluvčí policie Eva Brožová.
Problém Rumunů, jež kromě křižovatky U Bulhara žebrají na mnoha místech, kde to vyhláška zakazuje, se pokusil magistrát řešit i přímo s ambasádou.
"S rumunskými zastupitelskými úřady je v této otázce velmi problematická spolupráce," sdělila Hana Mrňková se sociálního odboru magistrátu. "Na naše výzvy, jak problém rumunských žebráků řešit, vůbec nereagují," dodala.
Podle Stejskala je toto žebrání čistě výdělečná činnost. Děti tak získávají peníze jak pro své rodiny, tak i pro rodiny těch, u nichž v Praze bydlí. "Je to vykořisťování dětí. Podotýkám, že takto vydělávají celé gangy. Cizinecký zákon bohužel neumožňuje zrušit jim statut uprchlíka a následnou deportaci," tvrdí tento policista.
Velká část těchto dětí přitom má své rodiče v Rumunsku, zde jsou jako jejich zástupci zmocněni další z rodinných příslušníků. "Rumuni si prostě vybírají právě takové země, kde jim za žebrání prakticky nic nehrozí," sdělil.
Když strážník spolu z dítětem zastihne i jeho rodiče, může je z místa, kde městská vyhláška žebrání zakazuje, vykázat, nebo uložit blokovou pokutu. Pokud ji na místě nezaplatí, putuje případ na cizineckou policii, a u těch, kteří žádají o statut uprchlíka, na ministerstvo vnitra.
 Žebrák v Celetné ulici v Praze 1 (11. srpna 2000) |
 Žebrák na Národní třídě v Praze 1 (11. srpna 2000) |
 Žebrák v Melantrichově ulici v Praze 1 (11. srpna 2000) |
 Žebrák v Melantrichově ulici v Praze 1 (11. srpna 2000) |
 S úměrou "více postižený, více peněž" zřejmě počítá tento žebrák, jehož teritoriem je ulice Na Příkopě. Přestože se při sbírání drobných neustále klátí, strážníci jej znají spíše jako naprosto zdravého člověka. (23. 4. 2001) |
 Strážníci přemýšlejí, jak naložit s rumunským žebrákem Danem Azulufejem, který seděl na chodníku v Celetné ulici. Poté, co zjistil, že má v ČDechách zakázaný pobyt, jej příslušníci cizinecké policie vyhostili. (23. 4. 2001) |
 Vyhláška je namířena také proti žebrajícímu Rudolfu Léblovi, který je bez jedné ruky. "pokutu nezapltím," řekl před obchodním domem Myslbek. (23. 4. 2001) |
 Jedno z dětí, které jejich rodiče posílají nově žebrat přímo na křižovatku U Bulhara. Děti vybíhají k autu a prosí řidiče o almužnu. Ti ve většině případů odmítají jakékoliv peníze poskytnout. (18. července 2001) |
