Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko v roce 2014 udělilo rekordní počet občanství, nejvíce Ukrajincům

  9:44aktualizováno  9:44
Česká republika v roce 2014 udělila nejvíce státních občanství od začátku tisíciletí. Získalo jej 5 114 cizinců, nejčastěji Slováci, Ukrajinci či Rusové. Ve srovnání s Evropou však dlouhodobě patříme k zemím, které vykazují nejnižší počty udělených státních občanství. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že na konci roku 2014 v Česku žilo necelých 452 tisíc cizinců. Z toho 23 procent Ukrajinců, 21 procent Slováků, 13 procent Vietnamců, osm procent Rusů, čtyři procenta Němců a přes třicet procent tvořil mix ostatních národností.

„Mezi cizinci u nás stále vedou Ukrajinci. Slováci je ale rychle dohání a odhaduji, že během dvou let je nejspíše doženou,“ řekl na pondělní tiskové konferenci Daniel Chytil z ČSÚ. Z porovnání dat za uplynulé roky podle něho vyplývá, že v České republice žije dlouhodobě několik velkých skupin cizinců, jejichž podíl se příliš nemění.

„Od roku 1999 bylo státní občanství uděleno 54 608 cizincům. Téměř z poloviny se jednalo o osoby ze Slovenska, z patnácti procent pak o bývalé občany Ukrajiny. Žádná z ostatních zemí nepřekročila čtyřprocentní podíl,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Meziročně se počet udělených státních občanství zdvojnásobil. Tento nárůst je dán novou právní úpravou, která vzešla v platnost 1. ledna 2014. Mezi cizinci, kteří v roce 2014 získali status občana ČR, převažovali Ukrajinci, Slováci, Rusové, Rumuni a Vietnamci.

Ačkoli Česko předloni udělilo nejvíce občanství za posledních šestnáct let, v počtech udělených občanství je až na 24. místě v žebříčku zemí Evropské unie. Například srovnatelné Portugalsko udělí šestkrát víc občanství, Německo až 53krát více.

Američané k nám chtějí z rodinných důvodů, Ukrajinci za prací

„Počet cizinců v Česku se zvyšuje od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU. Nejvíce se jich přistěhovalo do roku 2008. Poté nastal mírný pokles. Až v roce 2013 byl překonán stav roku 2009. Další rychlejší růst je patrný z vývoje posledních dvou let. Stále také platí, že jsme cílovou zemí hlavně pro pracovní migraci,“ konstatuje Chytil s tím, že nejvýznamnější nárůst počtu cizinců je spojen s obdobím hospodářského růstu.

ČSÚ získal po několika letech také údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch vyplývá, že nejvíce cizinců do Česka směřuje za prací (48 procent), kvůli rodinným důvodům (27 procent) či za studiem (17 procent).

Zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku nejčastěji z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli zaměstnání a podnikání a Kazaši a Bělorusové, aby u nás mohli studovat. Nejmenší zastoupení pak měli cizinci, kteří na území České republiky pobývali z humanitárních důvodů.

Uprchlickou krizi jsme si prožili před lety

Žadatelů o mezinárodní ochranu od roku 2014 přibývá, v roce 2015 jich bylo 1 525. Nicméně před patnácti lety žádalo o uprchlický azyl dvanáctkrát více lidí než v minulém roce.

„Uprchlickou krizi jsme si prožili úplně někdy jindy, v roce 2001, kdy u nás bylo osmnáct tisíc žadatelů o azyl,“ komentuje Chytil.

K zemím, z nichž žadatelé nejčastěji pocházejí, patří Ukrajina, Sýrie a Kuba. Azylanti, kterým již byl udělen uprchlický azyl, tvořili v roce 2014 jen 0,6 procent cizinců na našem území. Nejčastěji pocházejí z Ruska, Afghánistánu a Běloruska.

Vývoj počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR

Vývoj počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.