Do konce loňského roku si mohli cizinci vybrat ze dvou variant komerčního pojištění. Většina volila to levnější, které jim zajišťovalo jen nutnou a neodkladnou péči (stálo kolem 6 tisíc korun za rok). Od 1. ledna musí mít jen to druhé, několikanásobně dražší pojištění na komplexní zdravotní péči.
Bez něj úřady cizincům neschválí žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, ani neprodlouží dlouhodobý pobyt.
Komerční pojištění musí mít cizinci ze zemí mimo EU, kteří nemají v Česku trvalý pobyt ani zaměstnanecký poměr. Podle Heleny Hnilicové z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se zdravotním pojištěním cizinců dlouhodobě zabývá, je takových osob 100 až 130 tisíc. Jsou to především Ukrajinci, Vietnamci či Rusové. Ostatní cizinci mají spolu s Čechy přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.
Právník Pavel Čižinský, který se zaměřuje na cizinecké právo, se domnívá, že pro řadu lidí bude povinný typ pojištění finančně nedostupný. "Navíc pojištění musejí zaplatit najednou na celou délku pobytu," říká.
Cenu pojištění neurčuje stát, ale samy pojišťovny. Ředitel odboru migrační a azylové politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman proto věří, že se konkurenčním bojem pojišťoven ceny sníží tak, aby bylo pojištění pro cizince dostupné. "Pokud ne, bude to velký problém," uvádí Haišman.
Pojištění na komplexní péči dosud nabízely jen pojišťovny PVZP (dceřiná společnost VZP) a Slavia. Od 1. ledna se k nim přidaly i Maxima nebo Uniqa. Podle výkoného ředitele PVZP Roberta Kareše může dojít ke zlevnění pojištění až o 50 procent. Snížení ceny hlásí i mluvčí Slavia Aleš Povr.
Schvalování novely provázel lobbing pojišťoven
Změny v novele zákona mají zabránit, aby nemocnicím kvůli léčení cizinců vznikaly finanční ztráty. Pojišťovny totiž dosud řadu zdravotních úkonů nemocnicím neproplácely. Nově musí uhradit léčbu úrazu po vlastním zavinění, požití alkoholu nebo drog. Zdvojnásobila se také pojistná částka na jednu událost (na 60 tisíc eur).
Podle některých odborníků jsou tyto úpravy nedostatečné. "Je to drobný posun k lepšímu, ale problém nedostatečného zajištění zdravotní péče pro cizince zůstává víceméně nevyřešen," domnívá se Hnilicová.
Pojišťovny nemusejí proplácet psychiatrickou péči nebo léčbu AIDS a dalších pohlavně přenosných chorob. Od nového roku sice musejí uhradit zdravotní péči související s těhotenstvím a porodem dítěte, ale už ne péči v šestinedělí.
Čižinský i Hnilicová tvrdí, že novela nahrává hlavně zájmům pojišťoven. Podle právníka zmíněný šéf odboru migrační a azylové politiky MV Haišman na prosincovém setkání se zástupci nevládních organizací prohlásil, že projednávání změn v pojištění provázel lobbing a korupce.
Haišman v rozhovoru pro iDNES.cz odmítl, že by hovořil o korupci. Lobbing pojišťoven potvrdil. Poslanci novelu schválili na poslední chvíli, když 21. prosince přehlasovali senátory, kteří chtěli zachovat i levnější typ pojištění. Den před Štědrým dnem novelu podepsal prezident Klaus.
Podle Hnilicové by bylo pro stát i cizince výhodnější, kdyby byli začleněni do systému veřejného pojištění. "Migranti jsou převážně ekonomicky aktivní a zdraví občané, kteří sem nepřišli stonat, ale pracovat," říká Hnilicová.
Většina cizinců by tak prý do systému více peněz dala, než odčerpala. "Narozdíl ode dneška by měli jistotu, že dostanou veškerou péči," dodává.
Novinky v cizineckém zákoně* Tzv. modrá karta pro špičkové pracovníky ze zemí mimo EU. Karta je opravňuje k dlouhodobému pobytu v Česku * Vyhoštění cizinců, kteří získali práci v Česku nelegálně, musí uhradit jejich zaměstnavatelé * Firmy jsou povinné zaplatit i zdravotní péči o cizince, které propustily před skončením platnosti pracovního povolení * Cizineckou agendu převzalo ministerstvo vnitra od cizinecké policie |
