Studenti radši mluví cizí řečí než počítají, často volí jen menší zlo. Ilustrační foto

Studenti radši mluví cizí řečí než počítají, často volí jen menší zlo. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Cizí jazyky vítězí nad matematikou

Pro někoho to bylo rozhodování jednoznačné, jinému dalo velkou práci. Studenti si museli vybrat, z jakých volitelných předmětů budou maturovat, do konce prosince. Pak už nelze stanovisko měnit.

Jaké předměty patří mezi favority? "Těžko říct. Třeba na naší škole máme humanitní a matematické třídy, takže výběr volitelných předmětů se pochopitelně velice liší," popisuje ředitelka Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci Irena Přádná.

A tak zatímco děti z humanitní větve nejčastěji volí druhý cizí jazyk, dějepis nebo základy společenských věd, těm druhým je bližší matematika.

Nelze si ovšem zvolit jakýkoli předmět. "Z hudební, tělesné a výtvarné výchovy samozřejmě lze maturovat, ale až jako z pátého předmětu. Mezi běžné volitelné se napočítá," upřesňuje ředitelka Gymnázia v Říčanech Václava Černá. Skládat maturitní zkoušku také nelze z předmětu, který je vyučován pouze dva roky.

Podle ředitele Gymnázia v Sušici Františka Březiny studenti v poslední době inklinují k humanitním předmětům.

"Na naší škole je bohužel větší sklon volit si dějepis nebo společenské vědy. Říkám bohužel, protože mám pocit, že společnost potřebuje spíš více techniků," říká Březina.

Ředitelé ani kantoři však výběr svých studentů v tomto směru neovlivňují. "Nic nám do toho není," říká s úsměvem Václava Černá.

Úplně jinak je to zařízeno na středních odborných školách. Například na Obchodní akademii v Plzni si žáci vybírají jen jeden předmět.

"Mohou se rozhodnout mezi matematikou nebo cizím jazykem," uvádí ředitel školy Miloslav Skuhravý. Více studentů si podle jeho slov vybírá právě jazyky. "Matematiku volí asi čtvrtina," poznamenává ředitel.

Studenti často volí menší zlo
A co studenti sami? Jaké pohnutky je vedou, když si vybírají, zda maturovat z chemie, nebo třeba z dějepisu?

"Nejdůležitější určitě je, aby se maturovalo z toho, co je později potřeba na přijímačky na vysokou školu," říká například Marta Stodůlková z Napajedel na Zlínsku. Podle ní tenhle krok totiž neuvěřitelně usnadní právě přípravu na vysokou.

To Tomáš Malota ze Zlína se před třemi lety rozhodoval spíše vylučovací metodou. "Bylo mi jasné, že fyziku nebo matematiku se naučit nezvládnu. Takže jsem zvolil dějepis," vzpomíná Tomáš.

K historii sice neměl nejvřelejší vztah, ale nakonec se mu o svatém týdnu podařilo naučit třicet rozsáhlých otázek tak, že jeho výkon maturitní komise ohodnotila dvojkou.

"Líbilo se mi, že jen převyprávím to, co jsem se naučil. Kdybych maturoval z matematiky, mohl by mě překvapit nějaký příklad, říká Tomáš.

Na rozdíl od něj Lenka Kubešová ze Zlína svého rozhodnutí maturovat z předmětu, který jí nebyl nijak blízký, litovala.

A ačkoli maturovala před třemi lety, dodnes si pamatuje své trauma ze svatého týdne. Až tehdy se totiž začala zabývat společenskými vědami, na které po celé roky na gymnáziu víceméně "kašlala".

"Vybrala jsem si společenské vědy na poslední chvíli, protože mě nic lepšího nenapadlo. Celý svaťák jsem se pak proklínala," vypráví Lenka. A dodává: "Čas by mi nestačil, ani kdybych se měla naučit jen tohle. Ještě že jsem si zvolila jako další předmět francouzštinu, kterou jsem dobře ovládala."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video