Vydání tisíců hektarů lesa na Teplicku zamítly nejprve Lesy ČR, ve správním řízení jejich rozhodnutí potvrdil Státní pozemkový úřad s tím, že šlo o konfiskaci majetku na základě Benešových dekretů. Stát podle zákona o majetkovém vyrovnání vydává totiž jen majetek, který byl církvím zabaven po únoru 1948.
„Jsme přesvědčeni, že jsou splněny podmínky k vydání podle zákona. Tedy zejména, že vůči Cisterciáckému opatství v Oseku byla spáchána majetková křivda v rozhodném období, tedy po 25. únoru 1948,“ řekl právník řádu Jakub Kříž. Podrobnosti argumentace žalob podaných Krajskému soudu v Ústí nad Labem zatím nechce komentovat.
Další žaloby se chystají
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád, žádala o hrad Bouzov. Jeho vydání již před rokem zamítl Národní památkový ústav (NPÚ) také s odkazem na to, že hrad byl údajně konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání.
Hrad byl konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Adolf Hitler Německý řád zrušil jako nepřátelský říši a nemovitosti nechal zabavit či přidělit novým vlastníkům. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler.
Podání žalob je podle mluvčího řádu Mikoláše Černého otázkou nejbližších měsíců. Německý řád se o hrad už dříve soudil, soudy však dle mluvčího vydávaly svá rozhodnutí s odkazem na dobu, až bude přijat zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.
Brzy poté, co zákon vstoupil v platnost a byly podány první výzvy, se začalo spekulovat o tom, že podobně sporné případy, jako je Bouzov, úředníci nevyřeší a nechají rozhodnutí na soudech.
K soudu se podle dřívějších vyjádření obrátí také benediktini, kterým Státní pozemkový úřad odmítl vydat část zemědělského majetku opatství v Broumově. O více než pět stovek pozemků a tři stavby na Náchodsku řád přišel už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945.
