Průzkum, který po celé republice organizuje Hygienická stanice hlavního města Prahy, totiž sleduje pouze ty nové konzumenty drog, kteří se dostanou do evidence léčebně kontaktních center. Kdo drogu užívá, ale nepotřebuje kontaktní centrum navštívit, se do přehledů nedostane.
Zatímco v Severočeském kraji přibylo v loňském roce 280 nových uživatelů pervitinu, v Pardubickém kraji jich bylo pouze 85. Pokud se počet nových toxikomanů přepočítá na počet obyvatel, vychází statistika pro Pardubický kraj znovu příznivě. Například za poslední tři měsíce roku 2001 přibyli v Pardubickém kraji na sto tisíc obyvatel jen dva až tři noví uživatelé, kdežto na severu Čech jich bylo osmnáct.
Regionu chybí kontaktní centra
V pardubickém regionu však byla do statistického sledování zapojená pouze tři kontaktní centra, ale v Severočeském kraji jich spolupracovalo dvacet.
„Data, která se nyní sbírají, jsou skutečně těžko srovnatelná. Více než skutečný nárůst toxikomanů v regionu totiž ukazují, s kolika novými uživateli drog se podařilo navázat kontakt,“ připouští Inna Valentová z Krajské hygienické stanice v Pardubicích.
Michal Zahradník, který v Pardubicích vede K-centrum zaměřené na snižování rizik způsobených užíváním drog, je přesvědčený, že skutečnost je jiná než statistické výkazy. „Podle našich zkušeností přímo z terénu je Pardubický kraj v drogové problematice naprosto průměrný region. Ani dobrý, ani špatný.“
Na Pardubicku vede pervitin
Kromě rozdílného počtu kontaktních center zapojených do programu ovlivňuje podle Zahradníka zjištěné výsledky například složení uživatelů drog i to, která droga je v regionu nejoblíbenější.
„Například na Pardubicku vede pervitin. Lidé, kteří jsou na něm závislí, však zůstávají více v ústraní a do kontaktních center nechodí. Naopak v Ústí na Labem a okolí je poměrně hodně uživatelů heroinu, kteří bývají mnohem komunikativnější a vyhledávají pomoc kontaktních center. To se pak samozřejmě projeví i na počtu evidovaných klientů,“ upozorňuje Michal Zahradník.
Evidenci nových narkomanů ovlivňuje také to, z jaké sociální skupiny pochází. Pokud drogu například užívá člověk z vyšší či střední vrstvy, kterému nechybí peníze a nemá ani problémy se svým okolím, obejde se bez služeb, které toxikomanům nabízí kontaktní centra a žádné statistiky takového člověka neevidují.
Dosud používaná metodika pražské hygienické stanice také nedokáže podchytit rychlý nástup taneční drogy extáze. „Mladí lidé, kteří užívají extázi, rozhodně do kontaktních center nechodí,“ říká Valentová.
