Jedním ze zastánců takového postupu, mezi odborníky však vnímaného velmi kontroverzně, je brněnský gynekolog a porodník profesor Zdeněk Malý. Podle něj existují vedle nepopiratelných rizik - tři dobré důvody pro porod císařským řezem: když má žena hrůzu z bolestí, když nechce mít později problémy s únikem moči a když si přeje takřka stoprocentní jistotu, že dítě přežije porod bez úhony.
"Pokud žena sdělí, že si je vědoma rizika a že uhradí vyšší náklady za porod císařským řezem, měli by lékaři její přání respektovat, pokud nám jde skutečně o spokojenost pacienta," řekl profesor Malý.
Zdeněk Malý tvrdí, že tak to v praxi stejně leckde funguje, i když se o tom otevřeně nemluví. "Prominentním ženám porodník už dnes císařský řez udělá a nějaký medicínský důvod si napíše. V kuloárech lékaři přiznají: Když mi přijde někdo jako Lucie Bílá, vyhovíme," říká.
Čeští experti v porodnictví se však naopak pyšní tím, že České republice se daří držet počet císařských řezů na úrovni, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace. Loni porodilo císařským řezem třináct žen ze sta, zatímco ve Spojených státech (císařské řezy na přání jsou tam běžné) každá čtvrtá.
"Císařský řez je operace se všemi jejími riziky. Roste i nebezpečí protržení dělohy při dalším těhotenství, mnozí lékaři se pro jistotu uchýlí k císařskému řezu při každém dalším porodu ženy," varuje konzultant Světové zdravotnické organizace Zdeněk Štembera z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. "Tohoto džina z láhve už vypustily Spojené státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland - dnes mají 23 procent císařských řezů a nevědí, jak z toho ven.
Půjde-li to takto dál, bude při tomto trendu v těchto zemích v roce 2020 rodit císařským řezem každá druhá žena," varoval Štembera. Štembera přičítá svým kolegům, že za propagací císařských řezů je i snaha vydělat peníze navíc. "Císařský řez je pro ženu minimálně šestkrát rizikovější než spontánní porod," připojuje se porodník Antonín Pařízek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a jmenuje riziko infekcí, krevních ztrát, embolií.
Podle Pařízka jde polovina mateřských úmrtí na vrub císařským řezům, proto na strach z bolesti doporučuje spíše utišující prostředky. "Ano, zažil jsem 26letou maminkou, která zemřela dva dny po císařském řezu na embolii," souhlasí profesor Malý.
Proto by měla být každá žena s riziky takového kroku předem seznámena, ale pokud jej přesto vyžaduje, nevidí důvod, proč jí ho odepřít. "To je můj názor a tak jsem také za posledních pět let asi ve čtyřech případech postupoval," uvedl Malý. Nařčení z touhy po výdělku je podle jeho slov nesmyslné.
Profesor Zdeněk Štembera vnímá negativně i další "trend doby": vyvolání porodu v termínu, který vyhovuje ženě i porodníkovi. Podle posledních údajů mělo v roce 1999 vyvolaný porod 15 procent žen oproti předchozím jedenácti. "Zčásti je to kvůli komplikacím v těhotenství, část je však programová, protože žena se tak dohodla s porodníkem, který jí má asistovat při porodu," uvádí Štembera.
Zásahy do přirozeného porodu se nelíbí ani Společnosti pro zdravé rodičovství. "Nejbezpečnější a nejšetrnější variantou příchodu člověka na svět je přirozený porod, nenarušovaný neopodstatněnými medicínskými zásahy," uvedla členka Společnosti Eva Labusová. Paradoxně mají jak Eva Labusová, tak Zdeněk Malý jedno společné motto: maximálně spokojenou rodičku.
