V té době se totiž do rukou židů a křesťanů dostaly letáky, které předpovídaly blížící se konec světa a příchod spasitele Mesiáše. Ti si je vyložili jako poselství vyzývající k povstání.
"Je velmi nepravděpodobné, že by onen požár byl výsledkem náhody. Očekávání, která vzbuzovalo proroctví, byla mezi lidmi tak veliká, že to musel být úmyslný čin. Křesťané nenáviděli Řím a věřili v proroctví, že Ježíš Kristus zničí zlo velkým ohněm nebo kataklizmatem," vysvětluje Baudy.
Jiní badatelé v Neronovu vinu věří
Baudyho teorie kontrastuje s názory jiných odborníků, kteří se nadále shodují na původu obrovského zničujícího ohně. Někteří se domnívají, že požár vypukl kvůli vysokým letním teplotám a silnému větru, jiní vidí v Neronovi pyromana, jenž zásluhou plamenů hodlal město zrekonstruovat podle svého.
Poté, co město devět dnů hořelo, císař podle Baudyho v záchvatu z katastrofy obvinil křesťany. Nařídil, aby bylo popraveno na tři sta lidí z jejich třítisícové římské komunity.
Podle latinského historika Tacita bylo mnoho Kristových věrných spoutáno, potřeno dehtem a použito jako lidské pochodně pro osvětlení Nerona trpícího nespavostí během jeho nočních procházek zahradami jeho soukromé rezidence Domus Aurea.
Hrůzovláda vedla později k povstání v římských provinciích a také vzpouře vojska vedeného generály Galbou v Hispánii a Vindexem v Galii. Nero pak byl prohlášen veřejným nepřítelem. V roce 68 spáchal sebevraždu.
|
Kdo byl Nero |
|
Nero (37-68 n.l.) byl matkovrah, despota, cholerik a ješitný umíněnec. Na druhé straně ale byl i ochráncem Seneky, milovník gramatiky a rétoriky a propagátor chvályhodné daňové reformy. |
