Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Císař Nero zřejmě Řím nezapálil

  10:54aktualizováno  10:54
I když legenda praví, že císař Nero v roce 64 zapálil Řím, zřejmě to není pravda. Podle nejnovějších výzkumů, o nichž informovala britská televize, je císařova vina výplodem prokřesťanských a prožidovských spisovatelů. Autor studie, profesor historie na univerzitě v německé Konstanzi Gerhard Baudy, tvrdí, že plameny byly součástí revolty skupiny, která snila o pádu impéria.

V té době se totiž do rukou židů a křesťanů dostaly letáky, které předpovídaly blížící se konec světa a příchod spasitele Mesiáše. Ti si je vyložili jako poselství vyzývající k povstání.

"Je velmi nepravděpodobné, že by onen požár byl výsledkem náhody. Očekávání, která vzbuzovalo proroctví, byla mezi lidmi tak veliká, že to musel být úmyslný čin. Křesťané nenáviděli Řím a věřili v proroctví, že Ježíš Kristus zničí zlo velkým ohněm nebo kataklizmatem," vysvětluje Baudy.

Jiní badatelé v Neronovu vinu věří
Baudyho teorie kontrastuje s názory jiných odborníků, kteří se nadále shodují na původu obrovského zničujícího ohně. Někteří se domnívají, že požár vypukl kvůli vysokým letním teplotám a silnému větru, jiní vidí v Neronovi pyromana, jenž zásluhou plamenů hodlal město zrekonstruovat podle svého.

Poté, co město devět dnů hořelo, císař podle Baudyho v záchvatu z katastrofy obvinil křesťany. Nařídil, aby bylo popraveno na tři sta lidí z jejich třítisícové římské komunity.

Podle latinského historika Tacita bylo mnoho Kristových věrných spoutáno, potřeno dehtem a použito jako lidské pochodně pro osvětlení Nerona trpícího nespavostí během jeho nočních procházek zahradami jeho soukromé rezidence Domus Aurea.

Hrůzovláda vedla později k povstání v římských provinciích a také vzpouře vojska vedeného generály Galbou v Hispánii a Vindexem v Galii. Nero pak byl prohlášen veřejným nepřítelem. V roce 68 spáchal sebevraždu.

Kdo byl Nero

Nero (37-68 n.l.) byl matkovrah, despota, cholerik a ješitný umíněnec. Na druhé straně ale byl i ochráncem Seneky, milovník gramatiky a rétoriky a propagátor chvályhodné daňové reformy. 
Nástupník Claudia a nejvyšší vládce římského impéria v letech 54-68 se dopouštěl výstřelků, které by ho jindy a jinde stály nejen postavení: rozhazoval neomezeně veřejné finance, pořádal extravagantní orgie a mezi jinými frivolnostmi dokonce nutil Římany, aby poslouchali jeho recitace veršů. Jeho špatnosti skandalizovaly patricije i plebejce a ohromovaly vojenskou aristokracii, která se stavěla za puritánské ideály republiky, kterými se řídili jejich předkové před nástupem císařů. Těsně před skonem prohlásil: "Jakého umělce ztrácí svět mou smrtí...!"

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Zatmění Slunce tak, jak bylo vidět z indonéského souostroví Moluky (9. března...
Američané uvidí úplné zatmění Slunce. Nad kontinent se vrací po 99 letech

Spojené státy americké v pondělí „přijdou“ o Slunce. Stín úplného zatmění vstoupí na kontinent ze západu v 19:16 středoevropského času a poputuje přes čtrnáct...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.