Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Císař Nero zřejmě Řím nezapálil

  10:54aktualizováno  10:54
I když legenda praví, že císař Nero v roce 64 zapálil Řím, zřejmě to není pravda. Podle nejnovějších výzkumů, o nichž informovala britská televize, je císařova vina výplodem prokřesťanských a prožidovských spisovatelů. Autor studie, profesor historie na univerzitě v německé Konstanzi Gerhard Baudy, tvrdí, že plameny byly součástí revolty skupiny, která snila o pádu impéria.

V té době se totiž do rukou židů a křesťanů dostaly letáky, které předpovídaly blížící se konec světa a příchod spasitele Mesiáše. Ti si je vyložili jako poselství vyzývající k povstání.

"Je velmi nepravděpodobné, že by onen požár byl výsledkem náhody. Očekávání, která vzbuzovalo proroctví, byla mezi lidmi tak veliká, že to musel být úmyslný čin. Křesťané nenáviděli Řím a věřili v proroctví, že Ježíš Kristus zničí zlo velkým ohněm nebo kataklizmatem," vysvětluje Baudy.

Jiní badatelé v Neronovu vinu věří
Baudyho teorie kontrastuje s názory jiných odborníků, kteří se nadále shodují na původu obrovského zničujícího ohně. Někteří se domnívají, že požár vypukl kvůli vysokým letním teplotám a silnému větru, jiní vidí v Neronovi pyromana, jenž zásluhou plamenů hodlal město zrekonstruovat podle svého.

Poté, co město devět dnů hořelo, císař podle Baudyho v záchvatu z katastrofy obvinil křesťany. Nařídil, aby bylo popraveno na tři sta lidí z jejich třítisícové římské komunity.

Podle latinského historika Tacita bylo mnoho Kristových věrných spoutáno, potřeno dehtem a použito jako lidské pochodně pro osvětlení Nerona trpícího nespavostí během jeho nočních procházek zahradami jeho soukromé rezidence Domus Aurea.

Hrůzovláda vedla později k povstání v římských provinciích a také vzpouře vojska vedeného generály Galbou v Hispánii a Vindexem v Galii. Nero pak byl prohlášen veřejným nepřítelem. V roce 68 spáchal sebevraždu.

Kdo byl Nero

Nero (37-68 n.l.) byl matkovrah, despota, cholerik a ješitný umíněnec. Na druhé straně ale byl i ochráncem Seneky, milovník gramatiky a rétoriky a propagátor chvályhodné daňové reformy. 
Nástupník Claudia a nejvyšší vládce římského impéria v letech 54-68 se dopouštěl výstřelků, které by ho jindy a jinde stály nejen postavení: rozhazoval neomezeně veřejné finance, pořádal extravagantní orgie a mezi jinými frivolnostmi dokonce nutil Římany, aby poslouchali jeho recitace veršů. Jeho špatnosti skandalizovaly patricije i plebejce a ohromovaly vojenskou aristokracii, která se stavěla za puritánské ideály republiky, kterými se řídili jejich předkové před nástupem císařů. Těsně před skonem prohlásil: "Jakého umělce ztrácí svět mou smrtí...!"

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.