Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Církve už požádaly o šest tisíc pozemků, na Ústavní soud se nečeká

  15:13aktualizováno  16:18
Za první čtvrtletí letošního roku už církve podaly 114 žádostí o vydání 6099 pozemků. O vydání majetku žádají podle schváleného zákona o narovnání s církvemi, který však stále leží u Ústavního soudu. "O žádné z výzev nebylo zatím rozhodnuto," řekl Petr Šťovíček, ředitel Státního pozemkového úřadu.

Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml a generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub na Žofínském fóru věnovaném Církevnímu narovnání v praxi. | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Na Žofínském fóru s tématem "Církevní narovnání v praxi" Šťovíček řekl, že počet žádostí začal akcelerovat v březnu. "Můžeme se dostat do řádu tisíců žádostí," odhadl.

Ústavní soud přitom stále ještě nerozhodl o ústavní stížnosti od opozičních Věcí veřejných, později se k soudu obrátili i komunisté a sociální demokraté. Soud však nevyhověl žádosti ČSSD o předběžné opatření proti tomu, aby premiér Petr Nečas smlouvy se zástupci 16 církví nepodepisoval. Soud o tom rozhodoval až poté, co Nečas s církemi smlouvy podepsal (více o tom najdete zde).

Jakub Kříž, ředitel centra konfesního práva vysoké školy CEVRO Institut, který se podílel na přípravě zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi, ale v pondělí na Žofínském fóru zdůraznil, že o vydání majetku musí oprávněné církevní osoby požádat do 2. ledna 2014. Pokud to neudělají, zůstane podle něj majetek státu.

Šťovíček řekl, že už nyní se ukázalo se při řešení žádostí církví ukázalo několik problematických bodů. "Například existuje případ, kdy soud dříve rozhodl o vlastnictví původně církevního majetku ve prospěch třetí osoby, zatímco pozemek pod ním zůstal ve vlastnictví státu," řekl šéf Státního pozemkového úřadu, do kterého se od letošního roku transformoval Pozemkový fond.

"Existují také duplicitní zápisy o vlastnictví a pozemky, o které usiluje církev, jsou zároveň dotčeny žalobami podle zákona o půdě. Máme tady stále padesát tisíc restituentů podle zákona o půdě, jejichž požadavky nebyly uspokojeny," upozornil Šťovíček.

Část finanční náhrady by mohly církve dostat v dluhopisech

Předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml řekl, že aby církve mohly poskytovat duchovní oporu, jak si to přejí občané, musí "obnovit strukturu udržitelnosti".

"Když dostávám otázku, co s tím církve budou dělat, říkám, že si vytvoří strukturu pro samofinancování. Patří do toho účast na různých projektech," řekl Ruml. Do konkrétních podrobností však nešel. Za Českobratrskou církev evangelickou připustil, že menší část finanční náhrady, na niž má církev podle schváleného zákona nárok, by mohl čerpat i ve speciálních dluhopisech, s jejichž vydáním počítá kvůli odškodnění církví ministerstvo financí.

"Dluhopisy nebudou obchodovatelné a budou mít vyloučenou převoditelnost," řekla na Žofínském fóru Marie Bílková z ministerstva financí.

Církvím chce stát vydat pozemky v hodnotě 75 miliard korun a v průběhu třiceti let finanční kompenzaci 59 miliard korun. Tato částka bude navýšena o inflaci. Zcela "čistý stůl" mezi státem a církvemi by tak měl být až v roce 2042. V příštích letech se také bude postupně snižovat částka, kterou stát dává na platy duchovních. V prvních třech letech to ještě bude 1,445 miliardy korun, pak se má tato částka snižovat o pět procent ročně.

"Nepočítáme s prodejem vydaného majetku. Půjdeme cestou vlastní správy nebo dlouhodobého pronájmu," řekl Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference. Za jednotlivé farnosti, které připravují podklady pro výzvy o vydání majetku, podají žádosti dieceze, které mají samostatnou právní subjektivitu v biskupské konferenci.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.