Církve a náboženské společnosti požádaly o desítky tisíc pozemků a stovky staveb (ilustrační snímek). | foto: Koláž - iDNES.cz

Církve zatím požádaly o 138 tisíc hektarů půdy, dostaly už první splátku

  • 355
Církve a náboženské společnosti mají poslední dny na to, aby se přihlásily o svůj bývalý majetek. Čas jim vyprší na přelomu roku. Zatím požádaly o 71 282 pozemků a 891 staveb. Stát už také církvím poslal první splátku v rámci finančního vyrovnání.

Církve k 23. prosinci podaly celkem 3 319 výzev, ve kterých žádají o 71 282 pozemků (je to 138 tisíc hektarů zemědělské půdy nebo lesa) a 891 staveb, řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Aktuálnější počty nejsou k dispozici.

Církve musí své žádosti doručit nejpozději 2. ledna. Ministerstvo uvádí, že v posledních týdnech zaznamenalo "dramatický nárůst" podaných žádostí. Například Státnímu pozemkovému úřadu přišlo od 19. do 23. prosince 27 výzev na vydání 743 pozemků a 6 staveb.

Celkový počet výzev bude znám v průběhu ledna. "Bude to spíše v řádu týdnů. Stává se totiž, že oprávněné osoby (církve a náboženské společnosti) výzvu pošlou špatné povinné osobě (příslušnému státnímu úřadu), a my si to mezi sebou předáme. Na to je lhůta patnáct dnů," řekla iDNES.cz mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

Úřady musí vyřídit každou žádost do půl roku. Naprostá většina přišla právě pozemkovému úřadu (1 624) a Lesům České republiky (1 498). Desítky žádostí dorazily Povodí Vltavy, Agentuře ochrany přírody a krajiny, Státnímu statku Jeneč a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Ministerstvo poslalo církvím před Vánocemi první splátku

Zatím církve dostaly zpět jen zlomek bývalého majetku. V případě žádostí, které řešil pozemkový úřad, katastrální úřady provedly změnu majitele u 22 pozemků o celkové rozloze 6,5 hektaru a 2 staveb. Další žádosti na vrácení 237 pozemků a 4 staveb čekají na schválení ve správním řízení.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou zpátky svůj původní majetek v hodnotě 75 miliard - je to zhruba 30 tisíc hektarů zemědělské půdy, přibližně 142 tisíc hektarů lesa a asi 900 staveb (především zemědělské objekty, bytové domy a rybníky).

Některé žádosti se týkají i uměleckých děl. Národní galerie například vydá obrazy Petra Paula Rubense a malby od Mistra vyšebrodského oltáře. Díla ale v galerii dál zůstanou jako bezplatné zápůjčky (více čtěte zde).

Stát také církvím během třiceti let vyplatí 59 miliard korun. Ke konci každého roku dostanou od ministerstva kultury jednu splátku navýšenou o inflaci. První třicetinu - tedy necelé 2 miliardy korun - poslal resort církvím před Vánoci. "Naše ekonomické oddělení vydalo bankovní příkazy 19. prosince," uvedla Ješátková. "Peníze nám přišly 23. prosince," potvrdila iDNES.cz mluvčí Jednoty bratrské Ester Brožová.

Řeší se spor o vydání některých budov na Pražském hradě

Úřady řeší i řadu sporných žádostí. Lidové noviny například v půli prosince informovaly, že pozemkový úřad pozastavil 150 žádostí některých církevních řádů. Není totiž jasné, zda o majetek nepřišly na základě Benešových dekretů, tedy už před 25. únorem 1948. V některých případech může dojít na soudní spory.

Nejasnosti zatím panují i o vydání řady budov v areálu Pražského hradu. O navrácení požádala katolická církev, Hrad to ale odmítá kvůli zajištění bezpečnosti hlavy státu. V půli prosince se kvůli tomu sešli kardinál Dominik Duka a prezident Miloš Zeman (více čtěte zde). O věci budou dále jednat pracovní týmy.

Zástupci církví rokují i s představiteli stran chystané vládní koalice ČSSD a ANO, které chtějí rozsah restitucí změnit. Prosincová schůzka ale žádný posun nepřinesla (více o jednání čtěte zde).

V souvislosti s restitucemi se mění i příspěvek státu, ze kterého církve hradí zejména platy duchovních. Na začátku letošního roku začalo sedmnáctileté přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat. V roce 2030 už mají být církve zcela soběstačné.

Andrej Babiš a Lubomír Zaorálek kritizují církevní restituce:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video