Církve chtějí mít více škol. K víře ale nikoho nenutíme, tvrdí

O necelou pětinu se za posledních deset let zvýšil počet žáků církevních škol a velmi pravděpodobně dál poroste. Církve totiž chtějí zakládat či rozšiřovat další školky, gymnázia či vzdělávat pracovníky svých charitativních organizací. I nadále ale budou církevní školy tvořit z celku jen velmi malou část.

Církve chtějí v příštích letech zakládat další školy (ilustrační snímek). | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Server iDNES.cz oslovil všech šestnáct církví a náboženských společností, kterých se týkají církevní restituce. Na školství se chce v příštích letech více zaměřit většina z nich. Část ale zdůrazňuje, že to má v plánu bez ohledu na majetkové vyrovnání se státem.   

Církve například reagují na nedostatek míst ve školkách, s čímž se v posledních letech potýkají všechny kraje. "Máme v plánu zařídit mateřské školy v Olomouci a Ostravě," uvedla pro iDNES.cz Hana Tonzarová z Církve československé husitské. Další školky chystá v Turnově a Dobrušce Jednota bratrská. 

Církevní školy

Církve ve školním roce 2012/2013 provozovaly 39 mateřských, 42 základních, 37 středních a 12 vyšších odborných škol. Necelé dvě třetiny z nich založila katolická církev, 16 škol Českobratrská církev evangelická, další církve mají školy vždy jen v řádu jednotek. 

Církve zřizují školy buď přímo v rámci ústředí, nebo na některé z nižších úrovní (biskupství, sbor...). Dříve měly církevní školy problémy s právní subjektivitou, to se však již úpravou školského zákona vyřešilo.

Aktuálně ministerstvo školství řeší žádosti o zřízení jedné základní, jedné střední a dvou mateřských škol, řekl iDNES.cz Patrik Kubas z tiskového odboru resortu. A další žádosti budou podle všeho následovat.  

Celkem nyní v Česku funguje zhruba 130 církevních škol. Část je určená pro děti ze sociálně slabých rodin, handicapované či žáky se vzdělávacími problémy. Církve ale provozují i špičková gymnázia. Například v roce 2011 se v desítce nejlepších gymnázií podle výsledku maturantů umístily tři církevní.

Další gymnázia či lycea chtějí v Praze založit husité a také Církev adventistů sedmého dne. Ta navíc rozšíří vyšší odbornou školu v Sázavě o obor sociální práce, jehož absolventy využije zejména pro svou humanitární organizaci Adra. 

Církevních školek je dvakrát víc, ve školách přibyli žáci

Ve zřizování a rozšiřování škol chce pokračovat i jednoznačně nejpilnější zakladatel škol, katolická církev. "Žádný z církevních zřizovatelů ale nechce nikde a nikoho lidově řečeno válcovat, tak aby převážilo církevní školství v daném regionu," řekl iDNES.cz vedoucí Sekce církevního školství České biskupské konference Martin Čech.

K tomu je zatím opravdu daleko. Církve provozují jen jedno procento ze 4 tisíc základních škol a 2,7 procent z více než 1 300 středních škol. V trendech se jim ale daří lépe než celku. Za posledních deset let se například zdvojnásobil počet církevních školek. Základních a středních škol je sice zhruba stejně, přibylo v nich ale žáků. 

Kdo může školy zakládat

Právo zřizovat školy má 11 církví a náboženských společností: Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, Církev bratrská, Církev československá husitská, Církev římskokatolická, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Federace židovských obcí, Jednota bratrská, Slezská církev evangelická augsburského vyznání. 

Dvanáctou se může stát Náboženská společnost českých unitářů. Ta o získání práva už dříve žádala, ministerstvo kultury ji ale nevyhovělo - podle soudu neoprávněně. Na přelomu listopadu a prosince na ministerstvo podle mluvčí resortu Anny Ješátkové dorazila žádost nová. "S rozvíjením škol výhledově počítáme," potvrdil iDNES.cz lídr unitářů Jiří Gabriel.

Kvůli velkému zájmu například nyní své pražské Lauderovy školy rozšiřuje Federace židovských obcí. Jednota bratrská staví novou budovu své základní školy v Nové Pace, aby více než zdvojnásobila její kapacitu. Založit základní školu plánuje také Apoštolská církev.

V dlouhodobějším horizontu se chtějí školství věnovat i Evangelická církev metodistická, Pravoslavná, Řeckokatolická či Starokatolická církev.

Stát dává na církevní školy miliardu ročně

Provoz církevních škol hradí z velké části stát. Na tom nic nezměnily ani restituce. Letos ministerstvo školství církevním školám poslalo 1,11 miliardy, loni 1,08 miliardy korun. Kromě toho jim přispívají samotné církve, rodiče žáků či věřící ve sbírkách. "Za tuto solidaritu jsme vděční," podotkla Martina Sklenářová z Českobratrské církve evangelické, která chce založit další školky a chystá změny i ve středním školství.

Od běžných škol se církevní liší například tím, že se v nich vyučuje religionistika či křesťanská etika (někde povinně). Zájemci můžou v prostorách školy chodit na mše či využívat služby místního kaplana. Sklenářová jeho činnost částečně přirovnává k psychologovi na běžné škole.

"Ve školách vládne obecně dobré klima, dobrá spolupráce s rodiči, velmi dobře je podporována sociální gramotnost a studium cizích jazyků," zhodnotil pro iDNES.cz úroveň církevních škol náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Církve také ubezpečují, že jejich školy nejsou uzavřené pro děti, které nevěří v Boha. A že nikoho do náboženství nenutí. "Poměr věřící-nevěřící nemáme spočítaný. To nezjišťujeme a nijak nezohledňujeme při přijímání žáků," doplnil Čech.