Úsvit a komunisté si vynutili mimořádnou schůzi o církevních restitucích. Obávají se prolomení hranice 25. února 1948 a tvrdí, že státní orgány snížily nárok na požadované dokumenty pro vydávání majetku.

Úsvit a komunisté si vynutili mimořádnou schůzi o církevních restitucích. Obávají se prolomení hranice 25. února 1948 a tvrdí, že státní orgány snížily nárok na požadované dokumenty pro vydávání majetku. | foto: Petr Topič, MAFRA

Úsvit a komunisté se spojili. Církevní restituce zaměstnají poslance

  • 616
Na půdě sněmovny se znovu budou řešit církevní restituce. Postarají se o to společně opoziční komunisté a Úsvit, jež mají obavu z vydání majetku, o který církve přišly již před únorem 1948. Obě strany se rozhodly společně iniciovat mimořádnou schůzi sněmovny. Mají dost poslanců pro její svolání.

I kdyby koalice odmítla program schůze, poslanci se při o církevní restituce nevyhnou. Komunisté a Úsvit spoléhají na to, že uvnitř vládní ČSSD je hodně poslanců, pro něž je schválená podoba vyrovnání mezi státem a církvemi nepřijatelná. ČSSD dokonce před volbami svým voličům slibovala, že se pokusí církevní restituce změnit.

„Budeme chtít od vlády informace o způsobu vydávání majetku státními institucemi,“ řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Hrozí podle něj to, že bude vydán i majetek, o který církve přišly již před 25. únorem 1948, což by bylo protizákonné. Filip o tom informoval na tiskové konferenci, na kterou dorazil společně s Okamurou. Mimořádnou schůzi chtějí komunisté a Úsvit příští týden v úterý nebo ve čtvrtek. Datum však určí šéf sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.

„Získali jsme závažné informace, že je porušován zákon při vydávání majetku. Budeme chtít veřejně před celou sněmovnou vysvětlení postupu. Zajímá to veřejnost i nás. Jde o miliardové majetky,“ řekl Okamura. Státní památkový úřad podle něj metodickým pokynem snížil požadavky na to, jaké dokumenty musí být předloženy pro vydávání majetku.

Ztroskotání změny restitucí je náš neúspěch, přiznal Sobotka

ČSSD ve volebním programu svým voličům slibovala, že církevní restituce změní. Ale po výsledku voleb vytvořila koalici s křesťanskými demokraty a hnutím ANO. A pro KDU-ČSL je nepřijatelné, aby se na restituce jakkoli sahalo. Slib ČSSD, že restituce změní, byl navíc od začátku postavený „na vodě“, protože podobu vyrovnání garantuje církvím nejen zákon, který prosadila vláda Petra Nečase, ale také smlouvy, které církve podepsaly se státem, jenž zastupoval Nečas.

ČSSD a ANO se sice s církvemi pokusily jednat o snížení finančních náhrad, ale narazily. Premiér Bohuslav Sobotka nedávno uznal, že právě ohledně změny církevních restitucí nebyla zatím jeho strana příliš úspěšná.

To, že v sociální demokracii existuje názor, že s restitucemi se ještě něco musí dělat, dokumentoval i fakt, že se bývalý šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc pokusil do vnitrostranického referenda sociální demokracie dostat otázku, zda by podle členů strany její vedení mělo iniciovat změnu zákona o církevních restitucích.

V rámci restitucí má být vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a k tomu církve v průběhu 30 let mají získat náhradu ve výši 59 miliard korun. Částka bude přitom navýšena o inflaci. Během 17 let bude přitom postupně klesat částka, kterou dostávají církve mimo jiné na platy duchovních. Ta bylo dosud necelých 1,5 miliardy korun ročně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video