Sociální demokraté dorazili na jednání o církevních restitucích i s protestními cedulemi.

Sociální demokraté dorazili na jednání o církevních restitucích i s protestními cedulemi. | foto: ČTK

Církevní restituce levice nezarazila, vládní koalice držela pohromadě

  • 1938
Zamítnout odškodnění, na němž se vláda dohodla se sedmnácti církvemi a náboženskými společnostmi, se opozici ve Sněmovně nepodařilo. Poslanci ČSSD přišli na jednání vyzbrojeni cedulemi s ostrými hesly proti restitucím a šéf jejich klubu avizoval, že nebude brzdit touhu kolegů mluvit. Opozice to vydržela dvě hodiny.

Vládní návrh předkládala ministryně kultury Alena Hanáková z poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů. "Není pravda, že byla církvi většina majetku odebrána Masarykovou pozemkovou reformou v roce 1919. Ta zmenšila církevní majetek pouze o necelou pětinu," řekla ve Sněmovně Hanáková.

V obavě z mnohahodinových obstrukcí opozice ODS, TOP 09 a Věci veřejné pro jistotu prosadily, aby Sněmovna mohla jednat a hlasovat i po půlnoci. To ale nakonec vůbec nebylo třeba. Po dvou hodinách došel řečníkům ze sociální demokracie a KSČM dech.

"Vláda Petra Nečase nemá pro tento krok podporu veřejnosti. Odmítá ho sedmdesát až osmdesát procent občanů. Je evidentní, že vláda spěchá a chce ho prosadit v parlamentu za každou cenu," vyčetl vládě předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.

ČSSD dorazila s cedulemi, komunista se zaštítil Biblí

Poslanci jeho strany přišli na jednání s celkem třemi variantami hesel. "Nejde o věřící. Jde o peníze a majetek. ČSSD hlasuje proti," bylo napsáno na ceduli, se kterou na jednání dorazil místopředseda Sněmovny a sociální demokracie Lubomír Zaorálek.

Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc řekl, že zákon, který v době ekonomické krize přesouvá 134 miliard korun do soukromých rukou, je zákonem mimořádným, a proto si zaslouží také mimořádnou debatu. Nakonec ale nijak mimořádná nebyla.

"Je podáno trestní oznámení. Je dobře, že ho podala chartistka," řekl poslanec Stanislav Huml, který před časem opustil Věci veřejné a nyní je členem klubu ČSSD. Huml poukázal na trestní oznámení, které podala spisovatelka Lenka Procházková, podle níž nemá katolická církev na vrácení majetku nárok, protože jí podle jejího názoru nepatřil, jen ho spravovala (více o trestním oznámení najdete zde).

Jiří Dolejš (KSČM) v Poslanecké sněmovně (27. září 2011)

Komunista Jiří Dolejš nejprve apeloval na vládní koalici citováním Bible, proroctví proroka Jeremiáše. A pak mluvil v parlamentní rozpravě o tom, že se chystá tunel na veřejné rozpočty. Sporné je podle něj to, zda se stát nechystá vydat i něco, oč církev přišla už před únorem 1948, dokonce už za první republiky.

"V roce 1919 byla schválena pozemková reforma, čin masarykovské republiky," řekl Dolejš a připomněl i revizi pozemkové reformy z roku 1947.

Když majetek nevrátí parlament, udělá to soud, míní ministryně

O církevních restitucích jednali poslanci už v pátek, kdy debatu po pěti hodinách přerušili (podrobnosti zde).

Alena Hanáková (TOP09) během tiskové konference po jednání vlády, která

Ministryně kultury Alena Hanáková řekla, že když majetek církvím nevrátí parlament, stejně to udělá soud. "Tento stát se v roce 1991 zákonem zavázal, že historický církevní majetek vypořádá, ale dosud tak neučinil. Pokud se skutečně hlásíme k hodnotám právního státu, musí být naše povinnost jasná," prohlásila Hanáková.

Lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Finanční část vyrovnání by vyplácel příštích třicet let. Dohodnutou částku 59 miliard korun by tedy ještě zvýšila inflace (podrobnosti o návrhu, na který už kývla vláda, najdete zde).

Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že bude ještě v příštích 17 letech hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka na platy zůstala v současné výši - jde o necelých 1,5 miliardy korun - v dalších čtrnácti letech by klesala, postupně vždy o pět procent, až na nulu.

Sociální demokraté místo toho navrhují, aby majetek, o který jde, spravoval veřejnoprávní fond, z něhož by se financovala činnost církví.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video