Zmiňovaných devět církví již ministerstvo kultury zaregistrovalo, v následujících třech letech jim pak uplyne nutná desetiletá lhůta. Po ní mohou žádat o financování ze státního rozpočtu. Peníze církve využívají například na platy duchovních.
A právě pro těchto devět církví jsou restituce důležitou záležitostí. Pokud by v parlamentu prošly, nové církve by ztratily nárok na žádání příspěvků ze státního rozpočtu.
Podle ministerstva kultury by se na ně již nevztahovalo přechodné období, které nyní dotovaným církvím zajišťuje, že peníze od státu budou dostávat ještě dalších 17 let. I když v postupně tlumené výši.
"Nemyslím si, že by to bylo úplně v pořádku, ale rozhodně bychom neradi stavěli svoje štěstí na neštěstí druhých," reagoval na možnost ztráty peněz od státu předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi. Právě muslimové jsou jednou z církví, které by mohly mít na peníze od státu nárok.
Nové církveSpolečnosti a církve, které budou moci do dvou let žádat o příspěvek státu
Zdroj: Ministerstvo kultury ČR |
Pokud by parlament restituce shodil ze stolu a nedohodl by se na nich ani v dalších dvou letech, mohlo by naopak devět náboženských institucí žádat peníze od státu. Dalších 17 církví, které už nyní čerpají peníze ze státního rozpočtu, by pak mohly chtít vyšší částky. Přestala by totiž platit deklarace o zmrazení peněz na platy duchovních (více o loni uzavřené dohodě čtěte zde).
"Náklady na církve by tak v roce 2015 mohly činit 1,6 miliardy korun a v roce 2030 to může být až 2,6 miliardy korun," vyčíslil nárůst Jan Vondryska z ministerstva kultury. Nyní stát platí 17 církevním společnostem 1,4 miliardy korun ročně.
Neschválení zákona o majetkovém vyrovnání by na menší náboženské společnosti mělo i jiný dopad. Pokud by měly zájem, mohly by zasahovat do nových jednání o vracení majetku.
"Pokud nebude schválen vládní návrh, musely by být další církve a náboženské společnosti, kterým by zatím bylo přiznáno právo na financování ze státního rozpočtu, zapojeny do případných dalších jednání," doplnil Vondryska.
O majetek bychom nežádaly, vzkazují nové církve
Menší církve ovšem tvrdí, že ony samy by si navrácení majetku nenárokovaly. "Církevní restituce se nás netýkají. Registrováni jsme byli v roce 2002, takže o žádný majetek jsme nepřišli," řekla iDNES.cz Jindra Dohnalová, předsedkyně představenstva České hinduistické náboženské společnosti.
"Nemáme o čem jednat, protože jsme nová církev a nevíme o žádných majetcích, které bychom si mohli nárokovat," uvedl i Alrawi.
Většinou v Česku nové náboženské společnosti nepočítají ani s tím, že by jejich chod dotoval stát. Přidělení příspěvků totiž není automatické, získají je jen ty církve, které mají za sebou deset let registrace a zároveň se jim podaří sehnat více než 10 tisíc podpisů.
"Sehnat tolik podpisů nemáme šanci," míní Dohnalová. Hinduistická náboženská společnost nyní čítá 300 členů. Náklady na její činnost se pohybují v řádech tisíců korun za rok. Sází proto na dary nebo práci dobrovolníků.
"To, že skončí právo žádat příspěvek od státu, je v pořádku. Církve by měla být schopna udržet svoji činnost sama od sebe, a ne pomocí státu," dodala Dohnalová.
Hinduisté i muslimové zároveň dodávají, že více peněz by se jim hodilo. "Pokud by to šlo, o peníze bychom si požádali, protože bychom jimi zajistili lepší služby o komunitu," uvedl Alrawi. Počet muslimů Alrawi odhaduje v Česku na 15 tisíc. Chod muslimských obcí se nyní pohybuje v řádech statisíců měsíčně. "Pro slušné fungování bychom potřebovali milion a půl," doplňuje předseda Ústředí muslimských obcí.
"Uvažujeme, že bychom si pronajali místnost, kam by hindové mohli chodit a kde by se mohly konat obřady. Na to by se nám peníze hodily, ale na nic jiného je zatím nepotřebujeme," popsala Dohnalová.
Podle Alrawiho se ale touha po lepším financování nedá stavět proti zákonu. "Pokud někdo má na něco právo a náleží mu to, tak to má mít. Výhody na úkor někoho jiného určitě získávat nechceme," domnívá se Alrawi.
