Na podzim loňského roku si nechal profesor kybernetiky Readingské univerzity v Anglii Kevin Warwick implantovat do levého předloktí čip, který vysílal radiovými signály elektrickou složku nervových signálů probíhajících tímto místem jeho těla do počítače.
Počítač rozlišoval různé typy nervových signálů, podle toho, jestli chtěl profesor Warwick rozsvítit světlo, otevřít dveře nebo dokonce pozdravit, a zapínal přístroje, které rozsvěcely a zhasínaly světlo, otevíraly a zavíraly dveře nebo hlasitě zdravily.
Po roce plánuje nový experiment. Silikonové implantáty, dlouhé asi 6 cm, by tentokrát měly být na podzim voperovány nejen do jeho předloktí, ale i do předloktí jeho ženy. Profesor Warwick očekává, že implantát přenese radiovými signály elektrickou složku jeho nervových vzruchů do počítače, který je zpracuje tak, že radiové signály, které vyšle do implantátu v předloktí jeho ženy, tam vyvolají stejné reakce. Když profesor Warwick ohne prsty na levé ruce, ohnou se i prsty na levé ruce jeho ženy.
Profesor Warwick věří, že tímto způsobem bude schopen přenést do těla své ženy i své emoce, protože emoce vyvolávají nervovou činnost v celém těle a profesor Warwick chce k implantátům připojit jak nervy, které přenášejí pohybové impulsy, tak nervy, které přenášejí impulsy smyslové. Profesor Warwick tvrdí, že tyto demonstrace provádí, aby varoval veřejnost před budoucím zneužitím technologií, které se vbrzku objeví na trhu. Ostatně první vlaštovky tu jsou.
Čip pro bohaté
V roce 1998 zahájila evropská firma Gen-Ethics prodej čipů, které po implantování pod kůži udržují komunikaci s globálním lokačním systémem GPS. Tento systém se běžně používá k orientaci plavidel na moři. Po vyslání signálu z vysílačky tohoto systému na satelit obdrží mořeplavec informaci o své poloze na námořní mapě. Čipy firmy Gen-Ethics komunikují se stejným satelitem a v případě únosu může policie prostřednictvím satelitu určit místo, kde se nachází unesená osoba, podobně jako jsou vyhledávána ukradená auta. Čip má rozměry 4x4 mm a je napájen energií těla, do kterého je implantován. Únosci ho mohou odhalit jedině podle jizvy, která zůstane po operaci. Čip je určen pro bohaté lidi, stojí 7800 dolarů a koncem roku 1998 jej nosilo 45 lidí.
Digitální anděl
Od loňského roku je však na americkém trhu ohlašován příchod "Digitálního anděla", čipu o velikosti zrnka rýže, který má mít 64 funkcí a kromě komunikace se systémem GPS je schopen sledovat i důležité tělesné funkce - teplotu, krevní tlak, rychlost tepu, množství inzulinu nebo kyslíku v krvi atd. Kromě systému GPS čip komunikuje prostřednictvím pozemských bezdrátových komunikačních sítí i s internetem. V případě nebezpečného zhoršení tělesného stavu nositele čipu může čip vyslat po internetu varování lékařské službě, která pomocí informací ze systému GPS zjistí, kde nositel čipu právě je, a provede potřebný lékařský zákrok. V tomto směru se o užitečnosti tohoto systému nedá pochybovat.
Společnost Applied Digital Solutions, která od 15. července tohoto roku testuje systém na lidech, ovšem usiluje o co nejširší uplatnění tohoto čipu, které by jí zajistilo co nejvyšší zisky. A tak nabízí svůj cenově dostupný čip (100 až 200 dolarů) i firmám, jež se zabývají elektronickým obchodem, jako prvek do jejich systémů, který by umožňoval individuální identifikaci zákazníků.
Tím by se postupem času nošení čipu mohlo stát nutností pro všechny nakupující a nebylo by překvapením, kdyby se nakonec k uživatelům systému připojily i jednotlivé vlády. Potom by však nebyl neoprávněný předpoklad, že čipu bude využíváno k elektronickému sledování občanů.
Digitální ďábel
V loňském roce kyperská vláda pod nátlakem biskupů ortodoxní církve ustoupila od projektu vydávání nových občanských průkazů, které by obsahovaly mikročipy.
I v USA se po ohlášení projektu Digitálního anděla zvedla vlna kritiky připomínající mimo jiné biblické proroctví, že každý bude muset nosit znamení na pravé ruce nebo na čele a že nikdo nebude smět prodávat nebo nakupovat, pokud nebude mít toto znamení.
Americké sdělovací prostředky připomněly i fakt, že Timothy McVeigh, nedávno popravený za to, že vyhodil do povětří část úřední budovy ve městě Oklahoma, tvrdil, že měl v těle implantovaný čip, který ovládal jeho chování. Společnost Applied Digital Solutions nakonec "pro tuto chvíli" ustoupila od projektu, který počítal s implantováním čipu do lidského těla (kde by byl napájen energií svalů) a hodlá zatím prodávat jen čipy umístitelné na zadní straně náramkových hodinek nebo mobilních telefonů.
Společnost Applied Digital Solutions chce čip nabízet i rodičům ke sledování pohybu jejich dětí, což opět vyvolává pochybnosti, pokud ovšem dětem nehrozí únos. Těžko lze ovšem bránit využívání čipu ke sledování mentálně postižených pacientů jako v případě Allzheimerovy choroby, kdy lidé zapomenou, kam jdou. Každé používání těchto čipů v sobě však ponese riziko, že se přístroje vhodné pro rizikové skupiny obyvatelstva nakonec stanou "nutností" pro každodenní život.
Dveře do digitálna?
Peter Zhou, prezident a vedoucí vědeckého výzkumu společnosti Digital Angel, která je součástí společnosti Applied Digital Solutions, v jednom interview řekl: "Digitální anděl bude spojovacím článkem mezi vámi a elektronickým světem. Bude vaším strážcem a ochráncem… Budeme hybridem elektronické inteligence a naší vlastní duše."
Společnost tvrdí, že čip ponechává svému nositeli svobodu ho vypnout, když si to bude přát, ale zároveň ujišťuje, že čip může být zapnut zodpovědnou osobou (lékařem, policií, rodiči apod.), což znamená, že bude přístupný i signálům vysílaným zvenčí. Jsou tedy demonstrace profesora Warwicka oprávněným varováním? V každém případě ukazují, kam až by používání komunikačních mikročipů mohlo vést. Je také zřejmé, že člověk se může vzdalovat od přírody jen tak dlouho, dokud s ní nezpřetrhá pouta, a že nošení čipu by člověka udělalo opět zranitelnějším pro globální světové zájmy a méně zakořeněným v jeho konkrétním smyslovém okolí.
Prodej Digitálního anděla má být zahájen v říjnu letošního roku. Záleží na světové veřejnosti, jestli si udrží takovou kontrolu nad přílivem nových technologií, aby byl zachován přirozený vztah člověka k přírodě a okolnímu světu a aby se přístroje pro handicapované nedostaly do běžné výbavy zdravých lidí. Americké sdělovací prostředky v diskusi na toto téma, zauvažovaly i o tom, že by se o zavádění takovýchto nových technologií mělo hlasovat. Nedávné rozhodnutí amerického Kongresu o zákazu klonování lidí svědčí o tom, že i politici si snad jsou vědomi své zodpovědnosti.
