"Ať dlouho žije Tibet, ať dlouho žije Peking," volali horolezci do malé kamery na vrcholu nejvyšší hory světa. Poté zde umístili čínskou vlajku, olympijskou vlajku a prapor s logem her v Pekingu.
Výstup na 8848 metrů vysokou horu trval šest hodin. Tibeťanka Wangmu dosáhla vrcholu v 9:18 místního času, tedy ve 3:18 středoevropského letního času.
Čin měl zjevně předvést jednotu země dva měsíce po potlačení protičínských nepokojů v Tibetu.
Výstup na Everest se měl stát v představě organizátorů vyvrcholením celosvětové cesty olympijské pochodně, kterou však poznamenala řada incidentů. Skupiny aktivistů, kritizujících čínskou politiku v Tibetu a potlačování lidských práv, narušily zastávky pochodně v Londýně, Paříži nebo San Francisku. Čína v obavě z případných dalších protestů zakázala v květnu jakékoli výstupy na nejvyšší horu světa a uplatnila i v Himalájích přísná bezpečnostní opatření.
Navzdory větru a mrazu minus 30 stupňů Celsia pod nulou horolezci v červených bundách s logem olympiády, která začne za tři měsíce v čínském hlavním městě, pózovali před kamerami. "Peking vás vítá," volali v přímém televizním přenosu. "Donesli jsme pochodeň na střechu světa," prohlásil jeden z horolezců.
Jednatřicetičlenný tým si zřídil tábor ve výši 8300 metrů, než o sedm hodin později dosáhl splnění svého úkolu. Speciální pochodeň byla zažehnuta 40 metrů pod vrcholem. Olympijský oheň do této výše vynesli horolezci ve zvláštním kontejneru na svých zádech. Pochodeň vydržela plápolat i v mrazu a větru.
Palivo tvoří zvláštní hořlavá směs obsahující kyslík, protože v nadmořských výškách nejvyšší hory světa není přirozené hoření vůbec možné. Směs prý složením odpovídá pevnému palivu do kosmických raket, které také musí hořet i ve výškách prakticky již neobsahujících vzduch.
Plamen z Everestu se má později spojit s "hlavním" olympijským ohněm, který nyní putuje Čínou; možná se tak stane v polovině června ve Lhase v Tibetu.
