Ještě na začátku léta pohraničníci z Uherskohradišťska hlásili, že je na hranici úplný klid. "Na Balkánu se totiž neválčí," vysvětlovala hlídka v pohraniční obci Vyškovec.
Trvalo to jen chvíli, a už museli několikrát týdně sledovat horkou stopu: tři dny před Štědrým dnem například nedaleko hory Velká Javořina chytili osmnáct promrzlých Číňanů, třiatřicet jejich krajanů dopadli o den dříve v okrese Hodonín, 18. prosince, zase našli příslušníci pátracího oddílu třiadvacet uprchlíků u Slavkova.
Za celý loňský rok příslušníci jihomoravské cizinecké policie přistihli při ilegálním přechodu hranic téměř dvanáct set cizinců, tedy téměř tolik jako v roce 2001. "Největší aktivita převaděčů přišla až po létě. V drtivé většině se snažili přes hranici dostat Číňany a Indy," potvrzuje mluvčí jihomoravské cizinecké policie Roman Skřepek.
Česká republika už léta figuruje jako jedna ze zastávek na hlavní převaděčské trase z Číny. "Ta vede přes Moskvu do západní Evropy. Praha je přitom jedním z center," přibližuje cestu imigrantů odborník na Čínu Martin Hála. "Přes slovenskou hranici k nám Číňané přicházeli hlavně v polovině devadesátých let - Maďarsko mělo totiž stále ještě s Čínou bezvízový styk," připomíná Hála.
Proč se zájem převaděčů o zelenou hranici obnovil v minulém půlroce, to nevědí ani experti. "Hraje v tom roli spousta faktorů. Třeba když se utopí několik Indů v řece Moravě, nastane útlum," říká Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
"Česká cesta se převaděčům pro tuto chvíli může zdát neefektivnější. Za dva měsíce už ale mohou chodit úplně jinudy." Skřepek z brněnské policie nabízí další vysvětlení: "Cizinecká policie se na začátku roku 2002 transformovala a převaděči si možná dali chviličku pauzu, aby vysledovali, jak se nyní hranice chrání." Převaděči si za své služby berou tisíce dolarů, které jim uprchlíci mnohdy splácejí ještě v novém domově.
