Začněme u mnoha otázek, které proces vyvolal. Ku Kchaj-laj například tvrdila, že britského podnikatele Neila Heywooda zabila proto, aby ochránila svého syna. Vzhledem k její moci vyplývající z manželovy funkce však stačilo, aby luskla prsty, a Heywood by byl uvězněn nebo vyhoštěn z Číny. Kyanid nebyl zapotřebí.
Přesto Ku nejen přiznala vinu, ale dokonce se zdálo, že trest přijímá jako jakousi historickou nutnost. „V zájmu zachování posvátnosti zákona,“ sdělila soudu, „jsem ochotna akceptovat a pokorně přijmout jakýkoliv rozsudek, který nade mnou bude vynesen, a plně očekávám, že půjde o rozsudek nestranný a spravedlivý.“ Od Stalinových zinscenovaných procesů v třicátých letech minulého století ještě žádný obžalovaný tak vášnivě nechválil soudce, který působil dojmem, že dostal za úkol odsoudit obžalovanou v procesu, kde nevystoupil žádný svědek a nebyly předloženy žádné důkazy proti její osobě.
Čínští policisté střeží budovu soudu ve městě Che-fej, kde se rozhoduje o osudu manželky někdejšího mocného funkcionáře Po Si-laje Ku Kchaj-laj (9. srpna 2012)
Žádná handrkování o slovíčka
Hořkou ironií bleskurychlého procesu s Ku je skutečnost, že tato žena skutečně věřila v čínský právní systém. Po vítězství u jednoho amerického soudu napsala právnička Ku knihu, v níž tvrdila, že Čína uplatňuje „nejspravedlivější metodu procesu“. A pokračovala: „Čínští právníci by se nehandrkovali o význam každého slůvka. Jakmile získají jistotu, že jste někoho zavraždili, čeká vás zatčení, soud a poprava zastřelením.“
Ku byla skutečně zosobněním maoistické formy práva, kterou Čína udržuje i dlouho po Maově smrti. Přestože nesložila přijímací zkoušky na Pekingskou univerzitu, dostala výjimku a byla přijata ke studiu práv krátce poté, co komunistická strana obnovila právnické fakulty. Předtím prodávala vepřové na pekingském tržišti, kde si vysloužila přezdívku „I tao čun“, což v překladu znamená, že dokázala jedinou ranou useknout požadovaný kus flákoty.
Patřila k prvním právníkům, kteří získali licenci. Po událostech na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 však úřady omezily autonomii této profese. Strana začala uplatňovat kontrolu nad všemi složkami justice prostřednictvím jednoho ze svých klíčových oddělení: Komise pro politické a právní záležitosti Ústředního výboru Komunistické strany Číny (PLAC).
Po Si-laj a jeho žena Ku Kchaj-laj na archivním snímku
Tento totalitní orgán nemá žádnou veřejnou adresu, a přesto řídí čínskou policii, žalobce, soudy i ministerstvo spravedlnosti a jmenuje jejich vedení. Do jeho gesce spadají všichni právníci. A ze všeho nejdůležitější je, že všichni místní tajemníci PLAC současně stojí v čele místních úřadů pro veřejnou bezpečnost. Není tedy divu, že umělec Aj Wej-wej mohl být tajně zadržen, Liou Siao-po mohl být odsouzen k jedenácti letům vězení za zorganizování petice a Li Wang-jang mohl v nemocnici „spáchat sebevraždu“.
Velmi specifický výzkum
I tento monolitní systém kontroly je však prostupný. Kdyby se Wang Li-ťün, bývalý policejní komisař Čchung-čchingu a blízký spojenec Po Si-laje, nebál o život a neuprchl na konzulát Spojených států v Čcheng-tu, Ku Kchaj-laj by dodnes pomáhala Poovi vládnout městu.
Wang není žádný svatoušek. Než se stal Poovým policejním komisařem, působil jako ředitel Výzkumného centra terénní psychologie, kde se konaly popravy odsouzenců a poté jim byly odebírány živé orgány. Studie s názvem „Výzkum transplantací orgánů a receptorů po popravě injekcí“ vysloužila Wangovi Cenu Kuang-chua za příspěvek k inovacím. Autor ve studii připisuje „naše úspěchy“ faktu, že byly provedeny „tisíce transplantací“.
Jelikož důvěrně znal brutalitu čínského systému, bylo Wangovi bezpochyby jasné, že poté, co se rozkmotřil s Ku a Poem, je americký konzulát možná jediným místem, kde najde bezpečí.
V otázce transplantací orgánů v zájmu veřejné bezpečnosti, soudů a vězeňského systému měla koneckonců vždy poslední slovo Ku. Vystupovala jako manželova poradkyně pro potírání zločinnosti a korupce a byla zodpovědná za uvržení dvou lidí – včetně tajemníka PLAC v okrese Wu-šan – do vězení.
Zleva: Někdejší šéf komunistické strany v Čhung-čchingu Po Si-laj, britský obchodník Neil Heywood a Poova manželka Ku Kchaj-laj
Pár dní po zabití Heywooda si Ku dokonce oblékla uniformu generálmajora (která mohla patřit jejímu otci, generálu Ku Ťing-šengovi), svolala policejní důstojníky v Čchung-čchingu a lživě prohlásila, že od ministerstva pro veřejnou bezpečnost obdržela tajný rozkaz chránit Wangovu osobní bezpečnost. Uniforma měla zřejmě zastrašit čchung-čchingskou policii.
Vlci se začínají obracet proti sobě
Poté však došlo ke zvláštnímu a nevysvětlenému zvratu událostí: Wang z konzulátu odešel a urychleně odletěl do Pekingu, kde předložil stranickému vedení důkazy, které vedly k Poově pádu a k zatčení Ku. Odhalení kostlivců v Poově skříni však zároveň odhalilo i tajný svět „rudé aristokracie“. Wang proto u svého procesu nemůže čekat žádnou shovívavost: s největší pravděpodobností dostane podmíněný trest smrti a nucené práce (text byl napsán před vynesením rozsudku; podmíněný trest smrti skutečně dostala – pozn.red.)
V zájmu ochrany rudé aristokracie se PLAC během procesu s Ku Kchaj-laj ani jednou nezmínila o bezpočtu jejích hospodářských deliktů. Podle dějinného výkladu PLAC tedy Ku Heywooda zavraždila proto, aby ochránila svého syna Po Kua-kua. Wang přitom nehájil čest Číny tím, že odhalí zločinné pikle Po a Ku, ale vyklopil své historky znepřáteleným zahraničním silám. Pouze jeho potrestáním se rozhořčení lidových mas podaří udržet pod kontrolou.
Aféra Po Si-laje a Ku Kchaj-laj však může být pouhou předehrou, jelikož z ní vzešla jediná nepochybná pravda, a to že stranické vedení je rozdrobené. Vlci se začínají obracet proti sobě.
Ma Ťien, čínský spisovatel, při návštěvě Pražského festivalu spisovatelů v roce 2009
Ma Ťien, čínský spisovatel (nar. 1953)
Ma Ťien je čínský spisovatel (nar. 1953), který v současnosti žije v Londýně. Autor čtyř knih, jeho zatím poslední dílo nese název Beijing Coma (Pekingské kóma). V roce 2009 byl Ma Ťien hostem Pražského festivalů spisovatelů.
Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.Titulek a mezititulky jsou redakční.
