Letošního vítěze ocenila Nobelova komise za dlouhý boj za lidská práva v Číně. Zaplněný sál radnice v norském Oslu ho na začátku ceremoniálu odměnil dlouhým potleskem vestoje.
Hosté pak vstali ještě jednou, když předseda Nobelova výboru Thorbjorn Jagland vyzval Čínu k okamžitému propuštění disidenta. „Neudělal nic špatného,“ řekl Jagland zaplněnému sálu.
Liou Siao-po si odpykává trest za podvracení státu ve věznici na severozápadě země. Oceněného čtyřiapadesátiletého literárního kritika reprezentuje „prázdná židle“, což je také „nejpádnější možný argument“ pro udělení Nobelovy ceny za mír právě jemu, vysvětlil představitel Norského Nobelova výboru Geir Lundestad.
Prázdná židle coby symbol nepřítomnosti Liou Siao-poa při předávání Nobelovy ceny za mír (10.12.2010)
Jagland ve svém projevu připomněl, že Liou cenu věnoval ztraceným duším ze 4. června 1989, kdy čínské tanky na náměstí Nebeského klidu rozjezdily naději čínských studentů na změnu režimu. „Nenásilí vždy zaujímalo první místo v jeho poselství,“ prohlásil Jagland.
Za ohlušujícího potlesku pak položil slavnostní plaketu a medaili na prázdnou židli. Herečka Liv Ullmannová přečetla Liouovo prohlášení, které pronesl loni v prosinci před soudem. „Naplněný optimismem se těším na příchod budoucí svobodné Číny,“ řekl tehdy literát před soudem.
Je to fraška, řekla Čína a vypnula televizi i internet
Čína označila udělení Nobelovy ceny za frašku, která nevyjadřuje názor většiny lidstva. „Rezolutně odmítáme, aby jakákoli země nebo osoba využívala Nobelovu cenu za mír k vměšování do vnitřních záležitostí Číny nebo k narušování čínské právní suverenity,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
ČÍNA NÁM PODPORU DISIDENTA SPOČÍTÁRozhovor iDNES.cz s politologem o předávání Nobelovy ceny a dopadu na mezinárodní vztahy |
V okamžiku zahájení přímých přenosů ze slavnostního ceremoniálu čínské úřady zablokovaly vysílání zahraničních televizních stanic i internetové stránky CNN, BBC a Nobelova výboru, které ceremoniál přenášely.
Laureáti Nobelovy ceny za mír2009 - americký prezident Barack Obama 2008 - bývalý finský prezident Martti Ahtisaari 2007 - bývalý viceprezident USA Al Gore a Mezivládní panel pro klimatické změny 2006 - bankéř Muhammad Junus z Bangladéše a jeho banka 2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její generální ředitel Mohamed El Baradej 2004 - Keňská ekologická aktivistka a náměstkyně ministra životního prostředí Wangari Maathaiová 2003 - Íránská právnička a bojovnice za lidská práva Širín Ebadiová 2002 - bývalý prezident USA Jimmy Carter 2001 - Organizace spojených národů a generální tajemník OSN Kofi Annan |
Na slavnostní předávání ceny do Osla nesměla ani Liouova manželka, kterou čínské úřady drží v domácím vězení.
Poprvé za posledních 74 let tak Nobelova komise nepředala cenu do rukou oceněného nebo jeho příbuzného. Naposledy si cenu nemohl v roce 1936 převzít německý pacifista Carl von Ossietzký, kterému to znemožnil nacistický diktátor Adolf Hitler.
V souvislosti s předáváním ceny Čína podle OSN zatkla dvacet aktivistů a dalších 120 lidí uvrhla do domácího vězení (více o represích v Číně čtěte zde).
V Oslu nebyli zástupci Ruska, Iráku ani Pákistánu
Pozvánku do Osla dostali zástupci padesáti zemí. Na ceremoniál ale někteří z nich demonstrativně nepřišli. Chyběli například vyslanci Ruska, Afghánistánu, Pákistánu, Kuby, Iráku, Íránu, Venezuely či Vietnamu.
Krátce před začátkem ceremoniálu americký prezident Barack Obama zalitoval, že se Liou Siao-po ani jeho manželka nemohou zúčastnit předávání Nobelovy ceny za mír osobně.
Loňský laureát také zadoufal, že disident bude co nejdříve propuštěn a Čína udělá víc pro demokracii ve své zemi.
„Liou Siao-po si zaslouží toto ocenění mnohem víc, než jsem si ho zasloužil já,“ uvedl Obama. Zároveň vyjádřil obdiv k tomu, že Čína dokázala vyvést miliony lidí z chudoby, a podpořila tak lidskou důstojnost.
ČÍNSKÝ DISIDENT Čtyřiapadesátiletý Liou Siao-po studoval v Pekingu i na univerzitách v USA a Norsku. Sílící demokratizační hnutí v Číně v roce 1989 donutilo Lioua vrátit se do vlasti, kde se ihned zapojil do organizování studentských protestů. Za svou činnost byl zatčen a odsouzen k téměř dvouletému vězení. Kritika čínského systému vlády jedné strany vynesla Liouovi v letech 1996 až 1999 druhý pobyt ve vězení, tentokrát v převýchovném pracovním táboře. Oženil se zde s názorově spřízněnou Liou Sia, která je další postavou disidentského hnutí. Dosud nejvýznamnějším Liouovým počinem je sepsání Charty 08, v níž několik set čínských osobností navrhlo 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně. Inspirací k sepsání na čínské poměry velmi odvážného dokumentu byla československá Charta 77.
