Mahátmův obraz dnes figuruje v reklamních kampaních na všechno možné, od počítačů Apple až po pera Mont Blanc. Když film Gándhí Richarda Attenborougha získal v roce 1983 řadu Oscarů, hlásaly filmové plakáty, že "Gándhího vítězství navždy změnilo svět". Opravdu ho však změnilo?
Příliš takových úspěchů není
Tvrzení, že Gándhího postoje znamenaly celosvětovou změnu, se opírá převážně o amerického bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga, který navštívil přednášku o Gándhím, koupil si o Mahátmovi několik knih a přijal nenásilný odpor satjágraha jako pravidlo i metodu. Při vedení boje za zrušení segregace na jihu Spojených států používal King nenásilí účinněji než kdokoliv jiný za hranicemi Indie. "Nenávist plodí nenávist. Násilí plodí násilí," hlásal v dnes již legendárních projevech. "Se silami nenávisti se musíme utkat silou duše."
Ben Kingsley jako Gándhí
King později přiznal, že "gándhíovská metoda nenásilného odporu… se stala majákem našeho hnutí. Kristus poskytl ducha a motivaci a Gándhí poskytl metodu." Barack Obama prohlásil v listopadu v indickém parlamentu, že nebýt Gándhího, nestál by tam jako americký prezident.
Takže ano, gándhísmus pomohl navždy změnit Ameriku. Je však obtížné nalézt mnoho dalších případů jeho úspěchu. Nezávislost Indie znamenala úsvit éry dekolonizace, avšak řada národů se vymanila ze jha impéria teprve po krvavých a násilných bojích. Další národy pak od té doby podléhaly invazivním armádám, byly zbavovány svého území nebo terorem vyháněny z domovů. Nenásilí jim nenabídlo žádná řešení.
Liou Siao-po na archivním snímku (28. října 2008)
Ta slova k mnohým uším prostě nedojdou
Nenásilí totiž mohlo fungovat pouze proti odpůrcům zranitelným vůči ztrátě morální autority – tedy proti vládám vnímavým k domácímu a mezinárodnímu veřejnému mínění a tedy schopným cítit zahanbení a uznat porážku. Ani v Gándhího době by však nenásilí nezmohlo nic proti masakru Židů stojících v cestě Hitlerovi.
Síla gándhíovského nenásilí spočívá ve schopnosti říci: "Abych ti ukázal, že se mýlíš, ztrestám sám sebe." To však má jen malý účinek na ty, které nezajímá, zda se mýlíte, a snaží se vás ztrestat rovnou. Vaše ochota podstoupit trest pouze urychluje jejich vítězství. Není divu, že Nelson Mandela, který se mi svěřil, že Gándhí byl pro něj "vždy obrovským zdrojem inspirace", výslovně odmítl nenásilí jako neúčinnou zbraň v boji Jihoafričanů proti apartheidu.
Jistě, Gándhího slova mohou znít až děsivě nerealisticky: "Ochotná oběť nevinného je nejsilnější odpovědí na nestoudnou tyranii, kterou až dosud Bůh či člověk vymyslel. Má-li být neposlušnost ,zdvořilá‘, musí být upřímná, uctivá, zdrženlivá, nikdy ne vzdorovitá a nesmí se za ní ukrývat zlá vůle či nenávist. Stejně tak by zdvořilá neposlušnost neměla obsahovat nadšení, neboť jde o přípravu na mlčenlivé utrpení."
Mnoha lidem z celého světa, kteří trpí v utiskovatelských režimech, by takové krédo znělo jako recept na svatost – nebo na neschopnost. Mlčenlivé utrpení je dobré jako morální princip, avšak pouze Gándhí je dokázal využít tak, aby s jeho pomocí dosáhl smysluplné změny.
Martin Luther King
Před konflikty není úniku
Smutnou pravdou zůstává, že hybná síla organizovaného násilí je téměř vždy větší než síla nenásilí. Gándhí věřil v "odnaučení protivníka chybovat prostřednictvím trpělivosti, sympatií a sebeutrpení". Zatímco však tento přístup možná vysloužil Barmánce Aun Schan Su Ťij Nobelovu cenu, která samotnému Mahátmovi unikla, násilí barmského státu při bránění změnám se ukázalo jako daleko silnější než její utrpení při jejich podněcování. A jak v listopadu 2008 názorně ukázaly teroristické útoky v Bombaji, Indie dnes čelí přeshraničnímu terorismu, na jehož strůjce by Mahátmova jediná odpověď – protestní půst – neudělala žádný dojem.
Su Ťij na návštěvě kliniky pro nemocné HIV/AIDS v Rangúnu (17. listopadu 2010)
Mahátma vyjadřoval ve svém internacionalismu ideály, které může málokdo odmítnout. Během desetiletí po jeho smrti se však potvrdilo, že před konflikty suverénních států není úniku. Od Gándhího smrti bylo ve válkách a povstáních zmařeno přibližně 20 milionů životů. A v zarážejícím počtu zemí včetně jeho rodné Indie vynakládají vlády více prostředků na vojenské účely než na školství a zdravotnictví dohromady. Explozivní síla současného světového jaderného arzenálu více než milionkrát převyšuje explozivní sílu pumy, jejíž zničení Hirošimy Gándhího tolik zarmoutilo.
Jako marximus bez proletariátu
Mimo Indii i uvnitř ní dnes gándhíovské metody obracejí naruby teroristé a pumoví atentátníci, kteří vyhlašují hladovky, když jsou za své zločiny potrestáni. Gándhísmus bez morální autority je jako marxismus bez proletariátu. Avšak jen velmi málo lidí, kteří po celém světě zkoušeli jeho metody, disponovalo Gándhího osobní bezúhonností nebo morálními postoji.
Žádná z těchto pomýlených či cynických snah nerozředila Gándhího velikost ani mimořádný dopad jeho života a jeho poselství. Zatímco se svět rozpadal do fašismu, násilí a války, Mahátma učil ctnosti pravdy, nenásilí a míru. Zničil důvěryhodnost kolonialismu, když postavil princip proti síle. A také si stanovil a dosáhl takových osobních standardů přesvědčení a odvahy, jakým se jen málokdo dokáže kdy vyrovnat. Byl oním vzácným typem vůdce, kterého neomezuje nedostatečnost jeho stoupenců.
Gándhího život po životě - zde coby součást jedné z počítačových her...
Gándhího pravda však byla v podstatě jen jeho vlastní. On sám formuloval její jedinečný obsah a určoval její uplatnění v konkrétním historickém kontextu. Je jen zákonité, že málokdo v dnešním světě se dokáže měřit s jeho velikostí nebo aspirovat na jeho krédo.
Originalita Gándhího myšlení a příklad jeho života dodnes inspirují lidi po celém světě – jak by Liou Siao-po jistě ochotně přiznal. Nelze však říci, že jeho vítězství "navždy změnilo svět". Kladu si otázku, zda by měl Mahátma při pohledu na dnešní svět pocit, zda vůbec nějakého vítězství dosáhl.
Shashi Tharoor, bývalý indický státní ministr pro vnější záležitosti a zástupce generálního tajemníka OSN, je poslancem indického parlamentu a autorem několika knih, z nichž nejnovější nese název Néhrú: Vynález Indie (v němčině).
Copyright: Project Syndicate, 2010. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka, titulek a mezititulky jsou redakční
Na podcast tohoto komentáře v angličtině vás navede následující odkaz:
http://media.blubrry.com/ps/media.libsyn.com/media/ps/tharoor27.mp3
