Čínský torpédobrec Che-fej v Severním moři zachycený z paluby dánské fregaty...

Čínský torpédobrec Che-fej v Severním moři zachycený z paluby dánské fregaty HNoMS Otto Sverdrup | foto: Søværnet

Číňani na Baltu. Společné námořní manévry s Ruskem startují

  • 118
V Baltské moři startují společné rusko-čínské námořní manévry. Několik cvičných scénářů je podle ruského ministerstva obrany zaměřeno především na protiponorkový boj, protivzdušnou a protilodní obranu. Plavbu trojice čínských bojových lodí kolem Evropy sledovala hlídková plavidla NATO.

Trojice čínských bojových plavidel v pátek připlula do přístavu Baltijsk v ruské militarizované exklávě Kaliningradu. Skupinu lodí vede jeden z nejmodernějších čínských torpédoborců Che-fej s řízenými střelami, raketová fregata Jün-čcheng a podpůrná loď Luomaho.

V příštích dnech se plavidla zapojí do společného cvičení s ruskou Baltskou flotilou u Kalinigradu a později připlují také do Petrohradu. Jde vůbec o první takové společné manévry obou zemí v těchto vodách.

Fotografie

Čínská podpůrná loď Luomaho v Severním moři
Moderní čínský torpédobrec Che-fej v Severním moři
Podpůrná loď čínského námořnictva Luomaho v Severním moři
Čínská raketová fregata Jün-čcheng v Severním moři

Čínské ministerstvo obrany potvrdilo, že v rámci cvičných scénářů budou lodě s asi desítkou ruských bojových plavidel cvičit protiponorkový boj a protivzdušnou a protilodní obranu. V Kalinigradu se čínští námořníci podle ruského ministerstva obrany zapojí také do společných „sportovních soutěží ve fotbale, přetahování lanem a stolním tenise“.

Cvičení pojmenované Společné moře bude mít druhou fázi v září, kdy se naopak ruské lodě vydají cvičit s čínským námořnictvem do Ochotského a Japonského moře.

Trojice čínských plavidel během předchozích dvou týdnů urazila přes 10 tisíc námořních mil. Během cesty Středozemním mořem si čínské námořnictvo vyzkoušelo ostré střelby z palubních zbraní na simulované malé námořní cíle.

Prakticky po celou plavbu kolem Evropy čínskou flotilu pečlivě sledovaly hlídkové lodě NATO. Během plavby kanálem La Manche britské, později v Severním moři nizozemské a dánské. Naposledy čínskou skupinu pozdravila právě dánská fregata HNoMS Otto Sverdrup, která slouží jako vlajková loď alianční stálé námořní skupiny 1 v oblasti. Dánové s čínskými bojovými plavidly spolupracovali v protipirátské operaci v Adenském zálivu.

Severoatlantická aliance už předem avizovala, že cvičení ve velmi citlivé oblasti Baltského moře chce pečlivě sledovat. Rusko-čínské námořní manévry budou navíc řízeny právě z Kaliningradu, vklíněného mezi Polsko a Litvu.

Čínské globální ambice

Bezpečnostní analytici upozorňují, že jedním z hlavních dlouhodobých čínských vojenských cílů je vybudovat silné námořnictvo, které by nad rámec ochrany svých pobřežních vod bylo schopné operovat napříč světovými oceány.

Čína spustila na vodu druhou letadlovou loď, sloužit začne za tři roky

Podle čínského deníku Global Times volba Baltského moře a vyslání jednoho z nejmodernějších plavidel v době napětí mezi Ruskem a Západem může i přes proklamace čínského námořnictva, že cvičení není namířeno vůči žádné třetí zemi, představovat Čínu jako rovnocennou námořní velmoc.

Analytici odhadují, že do roku 2030 bude mít čínské námořnictvo flotilu asi 500 lodí, zatímco americké zhruba 350 plavidel, upozornila stanice CNN. Čínská armáda se na oficiálních stránkách počátkem roku pochlubila, že jen loni spustila na vodu 18 nových plavidel. „Mají dohromady výtlak 150 tisíc tun, což je zhruba polovina britského královského námořnictva,“ uvádí se ve zprávě.

Peking rovněž staví svou druhou letadlovou loď a plánuje ještě další čtyři. Celkových šest letadlových nosičů by ji rázem katapultovalo na druhé místo za USA s jedenácti letadlovými loděmi.

, natoaktual.cz

Video