Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Číňan si otevřel bufet, kde se nemusí platit. Prodělal statisíce

  23:20aktualizováno  23:20
Restaurační byznys je možné provozovat z celé řady důvodů. Většinou vítězí ty čistě ekonomické. Čínský nadšenec na to jde jinak. Otevřel si bufet, kde hosté za jídlo zaplatí jen tehdy, pokud sami chtějí. Chce tak zažehnat krizi morálky, která podle něj v Číně panuje. Jeho projekt je však zatím notně prodělečný.
Číňan chce pozvednout morálku lidu restaurací, kde se nemusí platit. Ilustrační snímek

Číňan chce pozvednout morálku lidu restaurací, kde se nemusí platit. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Liou Pcheng-fej svůj bufet otevřel ve městě Fu-čou v severovýchodní Číně. První hosté do podniku nazvaného Good One zavítali v srpnu. Na jídelním lístku našli vše od tradiční čínské kuchyně po vybraná jídla z ciziny. Takových restaurací jsou v Číně tisíce, Liouův podnik se však v jedné věci liší.

Rozdíl hosté poznají při placení. Mohou si sami zvolit, zda zaplatí doporučenou částku z jídelního lístku, nebo provozovateli bufetu něco přidají. Odejít pak mohou dokonce bez placení. Liou se tímto odvážným krokem podle svých slov snaží pozvednout morálku Číňanů a vybudovat mezi nimi důvěru.

"Neřídím tady skutečný byznys, předávám jim víru. Když budu věřit zákazníkům, budou i oni věřit mně a začnou mít rádi ostatní," vysvětlil Liou pro server telegraph.co.uk. Zákazníci mají podle něj dvě možnosti – udělat správnou věc a zaplatit, nebo se zachovat nesprávně a odejít bez placení. "Doufám, že to lidé pochopí a budou tuto myšlenku šířit dál," dodává Liou.

Jak se však zdá, jeho smělé plány u obyčejných lidí příliš nezafungovaly. Jen za první měsíc totiž jeho restaurace hospodařila se ztrátou sto tisíc jüanů (asi 320 tisíc korun). Od té doby se pak celkové ztráta vyšplhala na více než dvojnásobek.

Za náladu ve společnosti může Mao, tvrdí Liou

Liou se však vzdát nehodlá. I když se podle něj najde stále mnoho hostů, kteří za jídlo nezaplatí, svůj smysl jeho restaurace má. A ten se prý časem ukáže. Mnozí nedokážou pochopit, jak se Liou při tak velkých ztrátách vůbec dokáže uživit. Odpověď je jednoduchá: kromě restauračního byznysu se věnuje i designu interiérů.

Ze současnou krize morálky Liou viní zejména vládu Mao Ce-tunga a období Kulturní revoluce, která v Číně zuřila mezi roky 1966 až 1969. Během běsnění zfanatizované mládeže zahynuly tisíce lidí, ekonomika se ocitla v troskách a rudé gardy zničily desítky kulturních památek. Liou si myslí, že toto období zpřetrhalo pouto mezi lidmi, kteří se nyní vůbec nezajímají o své okolí.

Liou však není jediný, koho trápí současný stav čínské společnosti. Nastoupenou cestu tržního hospodářství pod dohledem komunistické strany provází raketový nárůst rozvodů a téměř neúnosná úroveň korupce. Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno prohlásil, že Čína pomalu ale jistě "ztrácí svůj morální kompas". Podle něj by mohlo s návratem na správnou cestu pomoci náboženství.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.