Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína znervózňuje sousedy, výrazně navýšila armádní rozpočet

  17:45aktualizováno  17:45
Čína plánuje největší navýšení rozpočtu na obranu za poslední tři roky. Vojenské výdaje Pekingu jsou druhé největší na světě a letos vyšplhají v přepočtu až ke 2,6 bilionu korun. Podle odborníků to však bude ještě víc. Zbrojení komunistického režimu znepokojuje hlavně Japonsko a Tchaj-wan.

Veřejně přístupné cvičení čínské armády (29. 7. 2009) | foto: Reuters

Plán oznámil čínský premiér Li Kche-čchiang na úvod desetidenního zasedání čínského parlamentu. To se konalo poprvé od chvíle, kdy se před rokem ujal vlády prezident Si Ťin-pching. 

Li v projevu před zákonodárci prohlásil, že vláda bude "posilovat obranný výzkum a vývoj nových, technologicky vyspělých zbraní a zařízení a bude zdokonalovat svou pohraniční, pobřežní a vzdušnou obranu". 

List The New York Times hodnotí tento krok jako jasný signál, že Čína nadále pokračuje v nastoupené cestě s jediným cílem: stát se hlavní vojenskou silou v regionu a vybudovat mocné námořnictvo. 

Podle oficiálních zdrojů Peking letos navýší armádní rozpočet o 12,2 procenta na 808,23 miliardy jüanů (asi 2,6 bilionu Kč). Podle odhadů expertů citovaných agenturou Reuters to však bude až 3,98 bilionu korun.

Na nový čínský vojenský rozpočet bezprostředně reagovalo Japonsko a Tchaj-wan. Jejich představitelé kritizovali Peking, že neposkytl dostatek informací, na co chce vojenské prostředky vynaložit. Stejný otázka dlouhodobě znepokojuje také Spojené státy.

Čína má nejpočetnější armádu na světě a se svými sousedy vede spory o kontrolu nad ostrovy v okolních mořích a námořní cesty. V posledním období vzrostlo především napětí mezi Čínou a Japonskem kvůli nárokům na řetězec neobydlených ostrůvků ve Východočínském moři.

Protiváha USA

Peking v poslední době provedl několik kroků s cílem podpořit své nároky na sporná území, rozšířit svůj vojenský dosah a dohnat tradiční dominanci amerických sil v regionu. Mimo jiné vyhlásil vzdušnou identifikační zónu ve Východočínském moři, ve které se všechna letadla musí hlásit čínským kontrolorům.

Koncem loňského roku si v Jihočínském moři odbyla svoji premiéru první čínská letadlová loď. Peking rovněž v poslední době postavil nové ponorky, vyvinul nové protiletadlové střely a testoval nové technologie zaměřené na ničení nepřátelských raket. 

Čínský obranný rozpočet je druhý největší na světě a je větší než vojenský rozpočet Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Vietnamu dohromady. Pořád ještě ale výrazně zaostává za americkými výdaji na obranu, které mají v roce 2014 dosáhnout 526,8 miliardy dolarů. 

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.