Export do Číny se podle autorů studie Andrease Fuchse a Nilse-Hendrika Klanna po přijetí dalajlamy propadne v průměru o 12,5 procenta a na svoji původní úroveň se nevrátí dříve než za dva roky.
Jednou ze zemí, která tibetského duchovního hostí nejčastěji, je přitom Česká republika.
Od roku 2002 do roku 2008 dalajlama strávil v Česku celkem sedmnáct dní. Do země přitom za stejnou dobu přicestoval šestkrát a v drtivé většině případů se setkal i s vrcholnými politickými představiteli. Na světě je přitom jen osm států, kam tibetský duchovní vůdce cestuje častěji.
Pokud by fungoval předpoklad CEGE o 12,5procentním propadu, Česko by po každém přijetí přišlo téměř o miliardu korun. Český export do Číny se pohybuje kolem půl miliardy dolarů ročně (zhruba 8,5 miliardy korun).
Čína vytrestala Francii
O platnosti tohoto předpokladu se před dvěma lety přesvědčila třeba Francie. Tamní prezident Nicolas Sarkozy se sešel s dalajlamou v Polsku a krátce na to zrušily čínské aerolinky objednávku na 150 letounů od firmy Airbus.
O rok později se zemi galského kohouta navíc vyhnuly i dvě čínské obchodní delegace, které v ostatních zemích Evropské unie podepsaly kontrakty za 15 miliard dolarů (asi 105 miliard korun).
CESTY DALAJLAMYOd útěku do exilu dalajlama navštívil celkem 62 zemí, ale zpočátku jeho přijetí takovým politickým rizikem nebylo. |
Dalajlamovy cesty mají na obchod vliv až v posledních letech. Nikoli od roku 1959, kdy čínská armáda potlačila tibetské povstání a duchovní vůdce prchl do Indie, kde od té doby žije. Čína totiž až do 90. let minulého století nepatřila mezi největší ekonomické mocnosti světa.
První záblesk nové politiky se objevil až v roce 1989. Tehdy Peking pohrozil přerušením hospodářských styků s Norskem, pokud se norský král či vláda zúčastní ceremoniálu k předání Nobelovy ceny tibetskému duchovnímu vůdci.
"V protipólu k tomuto příkladu stojí postoj německých politiků, kteří setkání s dalajlamou dlouho odmítali," uvádějí Fuchs a Klann. Berlín za svůj postoj sklidil kritiku již v roce 1985 v článku deníku The New York Times.
Hospodářské vztahy Číny a Německa tak po mnoho let zažívaly ničím nerušený rozkvět až do roku 2007, kdy dalajlamu přijala německá kancléřka Angela Merkelová. Bývalý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder kritizoval její rozhodnutí jako "nemoudré".