Obyvatelé severovýchodní Číny raději zůstávají doma. Okna mají uzavřena. Když už se odhodlají vyjít na ulici, do obličeje je praští zápach a hustá bílá mlha. Přesně tak vypadala pro miliony Číňanů uplynulá neděle, kdy smog zahalil desítky čínských měst, popsal situaci britský list The Guardian.
OBRAZEM: Čína prohrává boj se smogem. Lidé se chrání rouškami i čajem |
V Šen-jangu v provincii Liao-ning naměřili hodnotu polétavých částic PM2,5 (drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, jejich zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy, pozn. red.) přes 1400 mikrogramů na metr krychlový, což je o 56krát více, než stanovuje limit podle Světové zdravotnické organizace, který má hodnotu 25 mikrogramů na metr krychlový. Viditelnost ve městě se podle obyvatel pohybovala maximálně okolo stovky metrů. V pondělí se situace zlepšila, hodnoty znečištění však i nadále zůstávají vysoko nad povolenými limity.
Podívejte se, jak rostly hodnoty PM2,5 v Šen-jang:
North East #China horrendous pollution levels at the moment. PM2.5 should be under 50 and in Shenyang it is... pic.twitter.com/WGOeiiKs7f
Podle ekologů za rekordní znečištění může nástup topné sezony. Malé uhelné elektrárny najíždějí na plný výkon, a to se odráží na stavu ovzduší. Následky znečištění naplno pociťují všichni, kdo se odhodlají vyjít na ulici.
„Vzduch smrdí a bolí mě z něj oči a krk, když vyjdu ven. Co bychom s tím měli dělat, netuším,“ sdělila jedna z obyvatelek Šen-jang, která se do ulic vydala shánět respirátor.
Sociální sítě a přeplněné nemocnice
Zdravotní problémy lidí potvrzují i lékaři. Jang Šen-ťia, která pracuje v nemocnici Liao-ning Ťin-čchiou, uvádí, že v uplynulých dvou dnech nemocnice zažívá nárůst počtu pacientů s dechovými obtížemi. „Oddělení respiračních chorob je nyní plně obsazené,“ uvedla.
Čínská zpravodajská agentura Sin-chua o situaci informovala v sérii apokalypticky vyhlížejících fotografií s titulkem: „Pohádková země, nebo soudný den?“.
Agentura AP pak uvedla, že nedělní smogová situace patří k vůbec nejhorším od počátku komplexního měření, které Čína zavedla v roce 2013 právě v reakci na bídný stav ovzduší.
Nedělní smogový opar vyvolal kritické reakce také na čínských sociálních sítích, kde ho diskutující překřtili na „Airpokalypsu“.
„Vláda ví, jak závažný je to problém, tak proč s tím nic nedělá?“ napsal na čínskou obdobu Twitteru s názvem Weibo jeden z uživatelů. Jiní reagují spíše rezignovaně. „Co jiného, než o tom informovat, vlastně může vláda udělat?“ ptají se.
沈阳昨启动重污染天气一级(红色)预警 https://t.co/OcsqhQRvxW pic.twitter.com/tT5HOXGWqh
Najdou se však i lidé, kteří mají velmi kritický pohled. „K čemu nám je, že máme oddělení pro ochranu životního prostředí? Podmínkou pro ekonomický rozvoj je přeci také to, že neničíme životní prostředí. Naši lídři jsou dobře vzdělaní lidé. To nechápou tak jednoduché věci?“ rozčílil se jeden z uživatelů Weiba.
Nákladná opatření a výsledky v nedohlednu
Neprostupný smogový závoj, který pravidelně halí čínská velkoměsta a jejich okolí, donutil vládu v minulosti podstoupit do té doby nevídané ekologické kroky. Došlápla si nejen na uhelné elektrárny, ale i na těžký průmysl. Podle statistik se sedm z deseti měst s nejhorším ovzduším nachází v provincii Che-pej, která obklopuje Peking. Tato oblast platí za centrum čínského ocelářského průmyslu.
Uhelné elektrárnyČína se v březnu rozhodla uzavřít poslední ze čtyř velkých uhelných elektráren u Pekingu. První velká uhelná elektrárna v Pekingu uzavřela své brány už v průběhu minulého roku. Letos pak produkci ukončily také elektrárny společností Guohua Electric Power Corp. a Beijing Energy Investment. A příští rok by měla přestat pracovat i elektrárna společnosti China Huaneng Group Corp., která ročně vyprodukovala 845 megawattů (pro srovnání: Temelín má celkový výkon 2 110 MW). Zastaralé a neekologické provozy má nahradit čtveřice paroplynových elektráren. Elektřina v nich vzniká ve dvou fázích: nejprve v plynové turbíně, poté v druhé turbíně poháněné párou z vody ohřívané spalovaným plynem. Dvojitá výroba elektřiny tak zvyšuje energetickou účinnost elektrárny. Uzavření uhelných elektráren sníží roční spotřebu uhlí o 9,2 milionů tun za rok. Emise oxidu uhličitého by po uvedení paroplynových elektráren do provozu měly klesnout o 30 milionů tun za rok |
Čínská vláda proto v únoru loňského roku nařídila na popud ekologů 15 tisícům továren, aby veřejnosti v reálném čase poskytovaly údaje o svých emisích. Kontrolu nad produkcí emisí mohou kontrolovat i obyčejní lidé.
Na základě veřejných dat vyvinuli ochránci životního prostředí speciální aplikaci pro chytré telefony. Ta ukazuje data z jednotlivých továren. Když překročí stanovené emisní limity, zbarví se do červena (více o zveřejňování dat o emisích zde).
Čínská vláda už v minulosti experimentovala s celou řadou opatření, která mají znečištění vzduchu snížit na přijatelnou úroveň.
V hlavním městě omezuje provoz automobilů, některým továrnám zakázala výrobu a dokonce přikročila k zákazu grilování (více čtěte zde).
Nebyla by to však Čína, aby se proti smogu nesnažila bojovat i netradičními prostředky. Státní televize CCTV svého času odvysílala reportáž s názvem Pět nečekaných přínosů smogu. Číňané podle ní mohou mít pocit větší rovnoprávnosti - znečištěný vzduch totiž do svých plic vdechují miliony obyvatel Číny bez ohledu na své bohatství či postavení. Díky smogu jsou prý Číňané také rozvážnější, protože na sobě přímo pociťují cenu, kterou je třeba zaplatit za ekonomický rozmach země (více o reportáži zde).
Ani stamilionové investice a přísná vládní nařízení však podle ekologů nepřinesou okamžité změny. Zlepšení kvality ovzduší a životního prostředí obecně podle nich zabere mnoho let. Nedělní rekordní znečištění jim dává - naneštěstí pro obyčejné Číňany - za pravdu.
