"Tibetští nevolníci a otroci, kteří tvořili přes 90 procent obyvatel regionu, byli 28. března 1959 osvobozeni poté, co centrální vláda potlačila ozbrojené povstání, jež zrežíroval dalajlama a jeho stoupenci," citovala ze zdůvodnění svátku agentura Nová Čína.
Podle agentury AP jde o další snahu Číny udusit v Tibetu sympatie k dalajlamovi tvrzením, že Tibeťané by si měli připomínat výročí pádu feudalismu a ekonomické výdobytky, jež tam čínská vláda přinesla, nikoli potlačení svého povstání.
Kontroverzní krok čínských úřadů navíc přišel v roce, kdy si Tibeťané připomínají 50. výročí od povstání. Po invazi čínských sil do Tibetu v roce 1949 následovala snaha přeměnit buddhistický feudální řád regionu v socialistickou sekulární společnost. Avšak v březnu 1959 Tibeťané povstali a pokusili se čínské vetřelce vyhnat. Po dvaceti dnech bylo povstání potlačeno a dalajlama uprchl do exilu.
Čína: Tibet byl vždy naší součástí
Čína prohlašuje, že Tibet byl vždy její součástí, mnozí Tibeťané však upozorňují na to, že jejich země byla po staletí fakticky nezávislá.
Čínské vedení obviňuje dalajlamu, který žije v indickém exilu, ze separatismu a rovněž jej obvinilo z podnícení loňských březnových protestů, největších za posledních dvacet let, při nichž byly v Tibetu zabity desítky lidí.
Dalajlama veškerá obvinění odmítá a zdůrazňuje, že pro Tibet chce "skutečnou autonomii", nikoliv nezávislost. Většina Tibeťanů vůči exilovému duchovnímu vůdci zůstává loajální.
Peking se snaží získat Tibeťany jiným způsobem. Investoval v Tibetu miliardy do vybudování infrastruktury, která zahrnula i nejvýše položenou železniční trať na světě. Přesto podle kritiků region zůstává jedním z nejchudších v Číně a většina zisku z ekonomického rozvoje jde příslušníkům nejpočetnějšího čínského etnika Chan, nikoliv Tibeťanům.
Železnici navíc mnozí pozorovatelé označují za nástroj kolonizace Tibetu a také za prostředek potlačení místní kultury.
