Loňský nárůst činil 7,6 procenta, což bylo poprvé od roku 2010, kdy nebylo zvyšování dvouciferné. Loňské výdaje dosahovaly více než 954 miliard jüanů (3,5 bilionu Kč), upřesnila agentura Reuters.
Cíl růstu čínské ekonomiky pro rok 2017 bude podle očekávání snížen na 6,5 procenta; loni dosáhl růst 6,7 procenta.
Čína vojensky dohnala Západ, z papírového tygra je mocný protivník |
Vojenský rozpočet Číny je už mnohem vyšší než rozpočet Ruska (v přepočtu 1,5 bilionu Kč), ale stále mnohem menší než Spojených států, jejichž armáda dostává 604,5 miliardy dolarů (15,4 bilionu Kč), poznamenal londýnský ústav pro strategické studie IISS.
Zvyšující se čínské výdaje na zbrojení vyvolávají v okolních zemích a západních metropolích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. Peking zatím ujišťuje, že tamní územní nároky hodlá řešit diplomatickou cestou. Současně ale zdůrazňuje, že je s to bránit svou svrchovanost i vojenskou silou.
„Tato zvyšování (vojenského rozpočtu) odrážejí vůli Číny potvrzovat svou sílu. Vedle role dále se rozvíjející ekonomické supervelmoci se snaží potvrdit svou politickou a geopolitickou váhu na mezinárodní scéně,“ řekl agentuře AFP analytik Barthélémy Courmont z francouzského ústavu pro mezinárodní vztahy Iris.
V pekingském Paláci lidu začne v neděli výroční zasedání čínského parlamentu. Na 3000 delegátů bude podle analytiků řešit především dilema, jak snížit zadluženost země, aniž se zpomalí hospodářský růst. Tématem jednání budou pravděpodobně také vztahy Číny se Spojenými státy po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce či blížící se volby v Hongkongu.
Zvlášť se čeká reakce Pekingu na Trumpovo oznámení, že chce výrazně zvýšit výdaje na armádu, a to zhruba o deset procent. „Bude se jednat o největší posílení armády v dějinách Ameriky,“ řekl nedávno americkému Kongresu nový prezident.
Čína pravidelně ukazuje svou sílu na armádních přehlídkách (3. září 2015):
