Úhledné řady větrných turbín v odlehlé provincii Kan-su se měly stát symbolem čínské snahy o ovládnutí světového trhu s obnovitelnou energií. Do roku 2020 zde měly za 17,4 miliardy dolarů vyrůst větrníky s celkovým výkonem 20 gigawattů, což je zhruba desetkrát více než výkon Temelína.
Vyschlou krajinou na okraji pouště Gobi se skutečně prohání silný vítr, většina turbín však zůstává nehybná. „Sami toho moc nezmůžeme. Jediný, kdo s tím může něco udělat, je stát,“ řekl listu The New York Times Čou Šeng-kang, manažer státní energetické společnosti, který se v Ťiou-čchüanu stará o 134 turbín. Asi 60 procent jejich kapacity zůstává každý rok nevyužito.
Čína je největší producent skleníkových plynů na světě a v minulosti se zavázala, že místo uhlí začne využívat alternativní zdroje energie. Po celé zemi už vyrostlo 92 tisíc větrných turbín, které jsou schopné dohromady vyprodukovat 145 gigawattů elektřiny. To je téměř dvojnásobek toho, co vyprodukují větrné farmy ve Spojených státech.
Přesto zůstává jejich potenciál nevyužit. Proud z větrných elektráren tvoří pouhá 3,3 procenta čínské produkce energie. Ve Spojených státech je to necelých 5 procent, v Česku to bylo v roce 2015 zanedbatelných 0,68 procenta.
Mnohé větrné elektrárny doplácejí na zpomalující čínskou ekonomiku (psali jsme zde), která utlumila poptávku po elektrické energii. Jiné brzdí nedostatky v přenosové soustavě přepravující elektřinu z venkovských oblastí do bobtnajících měst na východním pobřeží.
Na to doplácí i větrná farma v Kan-su. Hornatá provincie na severozápadě Číny je od velkých měst žíznících po elektřině stovky kilometrů vzdálená. Analytici proto upozorňují na potřebu investic do výstavby vysokého vedení a dalších turbín v blízkosti metropolí na východě.
Jde o politický boj
Rozvoji obnovitelných zdrojů energie brání i přetrvávající zvýhodňování uhelného průmyslu ze strany místních úředníků. Uhelný průmysl je totiž výraznou hnací silou hospodářského růstu ve většině provincií a přestože se vláda zavázala uhelné elektrárny omezit, jejich výstavba stále pokračuje.
Peking však stále doufá, že investice do obnovitelných zdrojů se v dlouhodobém horizontu vyplatí. Náklady na větrníky díky technickému pokroku stále klesají, takže pro zařízení zpracovávající fosilní paliva představují čím dál větší konkurenci. Vláda minulý měsíc přislíbila, že do obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 investuje 360 miliard dolarů.
Experti mají za to, že Čína svými investicemi do alternativních zdrojů energie všechny předběhla, neumí s nimi však nakládat. „Je to částečně politický boj,“ říká vedoucí divize obnovitelných zdrojů energie Paolo Frankl z Mezinárodní agentury pro energii (IEA). „Stále to je však velmi dobrá a solidní cesta,“ věří.
Ťiou-čchüan v čínské provincii Kan-su
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
