Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peking zavírá uhelné elektrárny, aby se zbavil závoje dusivého smogu

  11:20aktualizováno  11:20
Boj čínský úřadů proti znečištěnému ovzduší je již mnoho let neúspěšný. V posledních měsících proto vláda sahá po radikálních opatření. Nyní se rozhodla uzavřít poslední ze čtyř velkých uhelných elektráren u Pekingu. Nahradí je ekologičtější paroplynové elektrárny, které produkují méně uhlíkových emisí.

Uhelné elektrárny jsou zdrojem trápení i pro čínské zemědělce. | foto: Profimedia.cz

První velká uhelná elektrárna v Pekingu uzavřela své brány už v průběhu minulého roku, píše agentura Bloomberg. Minulý týden produkci ukončily také elektrárny společností Guohua Electric Power Corp. a Beijing Energy Investment. A příští rok by měla přestat pracovat i elektrárna společnosti China Huaneng Group Corp., která ročně vyprodukovala 845 megawattů (pro srovnání: Temelín má celkový výkon 2 110 MW).

Se smogem zápolí i Paříž

Se smogem nemá problémy jen Čína. Kvůli znečištěnému ovzduší musela sáhnout po zvláštních opatření i Paříž. V pondělí proto ve francouzské metropoli platila takzvaná střídavá doprava. Při ní smějí v lichý den jezdit auta jen s lichým číslem poznávací značky a v sudých dnech naopak (více zde).

Zastaralé a neekologické provozy má nahradit čtveřice paroplynových elektráren. Elektřina v nich vzniká ve dvou fázích: nejprve v plynové turbíně, poté v druhé turbíně poháněné párou z vody ohřívané spalovaným plynem. Dvojitá výroba elektřiny tak zvyšuje energetickou účinnost elektrárny (více o fungování paroplynové elektrárny najdete zde) a čtveřice nových zařízení by měla vyrobit až 2,6krát více elektřiny, než jejich uhelní bratříčci

Uzavření uhelných elektráren sníží roční spotřebu uhlí o 9,2 milionů tun za rok. Emise oxidu uhličitého by po uvedení paroplynových elektráren do provozu měly klesnout o 30 milionů tun za rok (porovnání zemí podle produkce emisí uhlíku najdete zde).

Zavírání dolů a kontrola těžkého průmyslu

Peking chce navíc postupně ukončit provoz až dvou tisíc malých uhelných dolů. Poptávka po uhlí se přitom ve světě v posledních deseti letech zvýšila o více než 50 procent, uvádí Mezinárodní energetická agentura. Čína se řadí na třetí místo v žebříčku států s největšími zásobami hnědého a černého uhlí a dosud produkovala asi 64 procent elektřiny spalováním uhelných zásob.

Vlevo jeden z výjimečných dnů bez smogu, vpravo Peking pod závojem znečištěného ovzduší

Vlevo jeden z výjimečných dnů bez smogu, vpravo Peking pod závojem znečištěného ovzduší

Neprostupný smogový závoj, který pravidelně halí Peking a jeho okolí, však donutil vládu jednat. Došlápla si nejen na uhelné elektrárny, ale i na těžký průmysl. Podle statistik se sedm z deseti měst s nejhorším ovzduším nachází v provincii Che-pej, která obklopuje Peking. Tato oblast platí za centrum čínského ocelářského průmyslu.

Čínská vláda proto v únoru loňského roku nařídila na popud ekologů 15 tisícům továren, aby veřejnosti v reálném čase poskytovaly údaje o svých emisích. Kontrolu nad produkcí emisí mohou kontrolovat i obyčejní lidé. Na základě veřejných dat vyvinuli ochránci životního prostředí speciální aplikaci pro chytré telefony. Ta ukazuje data z jednotlivých továren. Když překročí stanovené emisní limity, zbarví se do červena (více o zveřejňování dat o emisích zde).

Čistý vzduch v plechovce

Problém znečištění vzduchu se někteří Číňané snaží řešit vskutku originálně. Milionář Čchen Kuang-piao se v roce 2013 rozhodl nabízet zájemcům čistý vzduch v plechovkách, který nasbíral v západních regionech Číny. V přepočtu za méně než dvacet korun si tak zájemce mohl pořídit alespoň několik hlubokých nádechů zcela čistého vzduchu. Výtěžek z prodeje plechovek navíc putoval na charitu. "Chci tak vzkázat vládě a velkým společnostem, aby se nezaměřovaly jen na zisk. Měly by myslet na naše děti a vnoučata," sdělil novinářům Kuang-piao.

Čchen Kuang-piao nabízí zájemcům čistý vzduch v plechovkách

Čchen Kuang-piao nabízí zájemcům čistý vzduch v plechovkách

Čínská vláda už v minulosti experimentovala s celou řadou opatření, která mají znečištění vzduchu snížit na přijatelnou úroveň. V hlavním městě omezuje provoz automobilů, některým továrnám zakázala výrobu a dokonce přikročila k zákazu grilování (více čtěte zde).

Smog jako přítel člověka

Nebyla by to však Čína, aby se proti smogu nesnažila bojovat i netradičními prostředky. Státní televize CCTV svého času odvysílala reportáž s názvem „Pět nečekaných přínosů smogu“. Číňané podle ní mohou pocit větší rovnoprávnosti - znečištěný vzduch totiž do svých plic vdechují miliony obyvatel Číny bez ohledu na své bohatství či postavení. Díky smogu jsou prý Číňané také rozvážnější, protože na sobě přímo pociťují cenu, kterou je třeba zaplatit za ekonomický rozmach země (více o reportáži zde).

Reportáž vzbudila mezi obyčejnými Číňany rozhořčení. Není totiž výjimkou, když se koncentrace znečištění v Pekingu pohybuje na 650 mikrogramech na metr krychlový. Jen pro srovnání - Světová zdravotnická organizace doporučuje nepřekračovat limit 25 mikrogramů na metr krychlový za 24 hodin.

Ani stamilionové investice a přísná vládní nařízení však podle ekologů nepřinesou okamžité změny. Zlepšení kvality ovzduší a životní prostředí obecně podle nich zabere mnoho let. Čína je však podle všeho na správné cestě.

Podívejte se, jak vypadá Čína zahlcená smogem:



Témata: Smog




Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.