Soud v Číně poslal v pátek na šest let do vězení prominentního aktivistu za lidská práva Kuo Fej-siunga. Spolu s Kuem byli na tři roky, respektive na dva a půl roku odsouzeni aktivisté Liou Jüan-tung a Sun Te-šeng.
Kuo a Sun byli obviněni z toho, že během týdenní poklidné demonstrace u týdeníku Southern Weekly v lednu 2013 svolávali dav za účelem narušování pořádku. Demonstranti tehdy vyzvali úřady, aby dodržovaly svobodu tisku.
„Nebyl ničím vinen. Tento trest je nepřijatelný a nespravedlivý,“ prohlásil právník odsouzeného aktivisty Čang Lej.
Čínská komunistická strana dlouhodobě brání uplatňování západních hodnot, jako je pluralitní demokracie či univerzální systém ochrany lidských práv. Tlak zesílil, když se v roce 2013 dostal k moci prezident Si Ťin-pching, který zpřísnil dohled nad médii, politickými disidenty a internetem.
71letou novinářku pustili z vězení ze zdravotních důvodů
Ve čtvrtek byla z vězení propuštěna jednasedmdesátiletá čínská novinářka Kao Jü, která byla odsouzena za zveřejnění interního dokumentu komunistické strany. Odvolací soud rozhodl o jejím propuštění ze zdravotních důvodů.
Soud nejprve oznámil, že této přední čínské intelektuálce zmírňuje trest odnětí svobody ze sedmi na pět let. O několik hodin později agentura Nová Čína zveřejnila sdělení, že Kao Jü si může vzhledem ke své „vážné nemoci“ odpykat zbytek trestu mimo vězeňskou celu. Rozsudek o vině však platí. Novinářce, která má problémy se srdcem, patrně pomohlo přiznání před odvolacím soudem.
Vyzrazeným dokumentem, který Kao umístila na internet, byl podle dostupných informací vnitrostranický oběžník, v němž komunisté plánovali strategii zaměřenou proti šíření západních demokratických ideálů a k potlačení disentu a ochraně své moci. Tím se novinářka podle obžaloby dopustila vyzrazení státního tajemství; za tento trestný čin jí hrozilo až doživotní vězení.
Čínské prvenstvíK 1. prosinci loňského roku bylo v čínských věznicích 44 novinářů. Čína je co do počtu žurnalistů za mřížemi na prvním místě na světě. |
Během procesu letos v dubnu se Kao přiznat odmítla. Původní rozsudek tehdy kritizovaly organizace hájící lidská práva, podle nichž šlo o důkaz rozšiřujícího se státního zásahu proti čínskému disentu. Propuštění novinářky opakovaně požadovaly Spojené státy.
Žurnalistka dříve pracovala pro čínská státní média. V roce 1989 se ale připojila k prodemokratickému hnutí a patřila k nejznámějším intelektuálům, kteří byli zatčeni za podporu protestů na náměstí Tchien-an-men. Ve vězení tehdy strávila rok. Další šestiletý trest dostala v roce 1993 za vyzrazení státního tajemství.
V roce 2014 byla zadržena při vlně zatýkání disidentů před červnovým 25. výročím krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men.
