Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sebevědomá Čína sleduje NATO. Rozmýšlí, zda bude partnerem, nebo rivalem

  10:02aktualizováno  10:02
Vojenskými schopnostmi posílená Čína mění svou uzavřenost vůči světu a je možné, že už velmi brzy pootevře dveře k dosud nevídaným a nemyslitelným krokům. Jde o možnou spolupráci s NATO. Byť kontakty s dřívějším "nepřítelem ze Západu" mohou být jen čistě pragmatické.

Čínská armáda - ilustrační snímek | foto: Reuters

"Čína nabyla sebevědomí díky svým vojenským schopnostem. Doposud vůči okolnímu světu zastávala defenzivní přístup. Teď to však vypadá, že nové čínské vedení změnilo svůj bezpečnostní koncept a tím také postoj vůči mezinárodnímu společenství," konstatoval exkluzivně pro natoaktual.cz Hongjian Cui, ředitel Odboru pro evropská studia na Čínském institutu mezinárodních vztahů v Pekingu.

Čínská síla

Čínské ministerstvo národní obrany v dubnu poprvé v historii zveřejnilo oficiální vládní dokument, jenž poodhaluje vojenskou strukturu země. Čínská armáda hospodaří v současnosti s rozpočtem přes 100 miliard dolarů, což je o 11 procent víc než v loňském roce. Čítá dohromady 850 tisíc vojáků. Na 235 tisíc vojáků slouží u námořnictva a téměř 400 tisíc u vzdušných sil. Armáda je podle dokumentu teritoriálně rozdělena na 7 územních velitelství a 18 kombinovaných armádních sborů.

Shoduje se s dalšími experty a analytiky, kteří poukazují na dosud nevídané kroky, které Čína v posledních měsících v této oblasti udělala. Na jednu stranu Peking "trochu tajemně" proklamuje, že musí posílit své ozbrojené síly, aby byly schopné "vyhrávat bitvy".

Na druhou stranu poprvé v historii Čína zveřejnila informace o svých vojenských cvičeních, poodhalila dokonce strukturu své armády a pokukuje po partnerech napříč světem, se kterými by spolupracovala.

Podle Cuie pečlivě sleduje i Severoatlantickou alianci, i když spolupráce s NATO by pravděpodobně měla čistě pragmatický charakter. Jeden z důvodů možného "partnerství" Aliance s Čínou se nabídne už velmi brzy.

NATO napřesrok ukončí svou misi v Afghánistánu a jakmile zahraniční jednotky ze země odejdou, Čína se bude muset více soustředit na bezpečnostní situaci v celé oblasti. Peking má totiž obavy z tamního budoucího vývoje a Afghánistánu by se proto v budoucnu měla Severoatlantická aliance věnovat společně s regionálními organizacemi.

Opatrnost na obou stranách

A společných témat je kromě terorismu daleko víc. Ke kybernetické nebo energetické bezpečnosti toho má současná Čína stále více co říct. V tomto ohledu se často hovoří o možném "sblížení" NATO se Šanghajskou organizací pro spolupráci.

ANALÝZA: Čína - rival anebo klíčový partner ve východní Asii?

Než však Peking udělá krok k případné spolupráci, chce si být naprosto jistý. Podle Cuie totiž chápe Alianci po skončení studené války jako stále se hledajícího hráče, který se stal agresivnějším.

"Z perspektivy Číny neexistuje jediný důvod, proč by NATO mělo přežít konec studené války. Největší obavou Číny je, že NATO bude sloužit zájmům Spojených států. Z toho důvodu bude Čína sledovat, jestli v rámci NATO dojde k nějakému vyvážení amerického vlivu ze strany evropských mocností," uvedl Cui.

Šanghajská organizace

Založená 14. června 2001 pro zajišťování regionální bezpečnosti, obranu před islámským terorismem, ale také k podpoře ekonomické spolupráce. Základající členové: Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Pozorovatelský status mají Mongolsko, Indie, Írán a Pákistán.

Opatrnost je však i na druhé straně. Aliance ví, že s Čínou jakožto velmocí v dnešním světě hovořit zkrátka musí a čas od času spolu už jednají vojenské špičky obou stran.

"Je stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Hraje stále důležitější globální úlohu. NATO potřebuje Čínu lépe pochopit a definovat oblasti, kde můžeme spolupracovat na zajištění míru a stability. To je důvod, proč musíme udržovat daleko aktivnější dialog s Čínou," prohlásil před časem šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

"Osmadvacítka" se ale navenek kromě ekonomických otázek do takového dialogu zatím příliš nehrne. Zvlášť USA jsou ostražitější poté, co vyšly napovrch výsledky šestiletého výzkumu a dokumentace útoků hackerských skupin na firmy i instituce včetně ministerstev obrany a zahraničí ve Spojených státech.

Stopy rozsáhlých útoků, při nichž hackeři získávali technologické plány, popisy výrobních procesů, výsledky klinických testů nebo vyjednávací strategie, ale i citlivé informace například o rozvodech vody a energií, totiž směřovaly právě do Číny.

Autor: natoaktual.cz


Témata: hacker, NATO, Terorismus




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.