Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína se bojí svých muslimů, represemi je však obrací na cestu džihádu

  20:00aktualizováno  20:00
Útok v istanbulském klubu obrátil pozornost k džihádistům s kořeny v Číně. Odborníci soudí, že do Sýrie odešly bojovat desítky radikalizovaných Ujgurů z provincie Sin-ťiang. Do náruče extremistů je ženou i náboženské represe ze strany vlády v Pekingu.

Muslimové z čínské provincie Sin-ťiang před mešitou v Kašgaru (24. května 2013) | foto: Profimedia.cz

Nejen Evropa, ale i mocná Čína – pro mnohé možná překvapivě – se cítí ohrožena islámskými extremisty. Nejde jen o to, že atentátník, který postřílel devětatřicet lidí v istanbulském klubu Reina, podle tureckých vyšetřovatelů zřejmě pochází z čínské ujgurské menšiny.

Muslimové v Číně

V Číně žije oficiálně asi 25 milionů muslimů (neoficiálně se udává dvojnásobný počet), ve velké většině sunnitů. K nejpočetnějším patří Chuejové (etničtí Číňané, kteří přijali islám) žijící zejména v provincii Ning-sia, a Ujgurové z oblasti Sin-ťiang (přes 10 milionů).

V Pekingu ani v Šanghaji sice nevybuchují bomby, zato v Sin-ťiangu, ujgurském regionu na dalekém čínském západě, je občas docela horko a přibývá mrtvých. Čínské úřady tvrdí, že může být ještě hůř, a tento předpoklad využívají k tvrdým represím vůči Ujgurům.

„Radikální islám, inspirovaný v zahraničí, se nyní šíří do čínského vnitrozemí,“ tvrdil nedávno Wang Cuo-an, šéf Státního úřadu pro náboženské záležitosti. Podle něho může tento trend značně ohrozit bezpečnostní situaci v zemi.

Je tedy situace kolem čínského islámu opravdu jakýmsi tichem před bouří, nebo Čína vědomě přehání, aby mohla zdůvodnit a ještě vystupňovat boj proti separatistickým snahám v problémovém Sin-ťiangu? Zní to divně, ale pravdivá asi budou obě tvrzení. Pokusíme se to vysvětlit, byť se značnou dávkou zjednodušení.

Radikální islamisté

Peking hlásá, že Sin-ťiang je jeho frontou boje proti terorismu. V ujgurské oblasti opravdu už před lety vzniklo několik organizací, které lze označit za radikálně islamistické.

Asi nejznámější je Islámské hnutí Východního Turkestánu, které vzešlo a působilo na území Sin-ťiangu i mimo ně. Jeho příslušníci i podle západních zdrojů prošli výcvikem v tajných táborech na území Afghánistánu a Pákistánu, ti nejradikálnější měli napojení na nechvalně známou al-Káidu a v poslední době také na Islámský stát.

Západní tajné služby tvrdí, že toto ujgurské hnutí vyslalo předloni Turkistánskou brigádu (Katíbat Turkistání) do Sýrie a její členové bojují zejména po boku Fronty an-Nusrá, spřátelené odnože al-Káidy. Hovoří se o desítkách až stovkách radikálních Ujgurů, kteří se připojili k Islámskému státu. Jedním z nich mohl být i pachatel novoročního atentátu na istanbulský klub Reina.

Islamisté mají mezi Ujgury jen nepatrnou podporu

Je zřejmé, že případní ujgurští navrátilci z džihádistické fronty mohou pro bezpečnost Číny a zejména pro její strategické zájmy v Sin-ťiangu představovat reálné nebezpečí. To je jedna strana mince.

Je však třeba se podívat i na tu druhou. Turkojazyční Ujguři obecně (podobně jako třeba Tibeťané) se cítí pod čínskou nadvládou ujařmeni a mnozí z nich podporují myšlenku samostatného státu. Umírněná protičínská opozice se ve své většině od islámských radikálů distancuje. Ti pak mají mezi Ujgury jen nepatrnou podporu.

Fotogalerie

Čína však v zásadě hází všechny do jednoho pytle – do toho „teroristického“. Nelze nevidět, že právě drsný přístup Pekingu a často zbytečná náboženská represe v oblasti mohly do značné míry k radikalizaci přispět. Případně i k tomu, že – jak tvrdí Peking – nejsou vůči radikálnímu islámu v poslední době imunní ani některé skupiny muslimských Chuejů.

Loni například čínské úřady nařídily obyvatelům Sin-ťiangu, že musí poskytnout vzorky DNA, chtějí-li odcestovat do ciziny. Krátce poté museli všichni odevzdat cestovní pasy k „roční kontrole“. Snaha systematicky oslabovat tamní islám je patrná i z dalších opatření – vládní zaměstnanci a děti nesmějí navštěvovat mešity. Na mnoha místech jsou muži odrazováni od pěstování dlouhých vousů a ženám je zakázáno zakrývat si obličej.

Radikalizace domácích muslimů je pro Čínu jistě bezpečnostní hrozbou. Otázka je, zda k tomu Peking svým „monokulturním“ přístupem sám do značné míry nepřispívá.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Katalánská krize vrcholí. Většina regionu je pro předčasné volby

Katalánská krize vstupuje do rozhodujícího týdne. Zastavit převzetí místní autonomie španělskou vládou by mohlo vyhlášení regionálních voleb, což by si podle...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.