Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína se bojí svých muslimů, represemi je však obrací na cestu džihádu

  20:00aktualizováno  20:00
Útok v istanbulském klubu obrátil pozornost k džihádistům s kořeny v Číně. Odborníci soudí, že do Sýrie odešly bojovat desítky radikalizovaných Ujgurů z provincie Sin-ťiang. Do náruče extremistů je ženou i náboženské represe ze strany vlády v Pekingu.

Muslimové z čínské provincie Sin-ťiang před mešitou v Kašgaru (24. května 2013) | foto: Profimedia.cz

Nejen Evropa, ale i mocná Čína – pro mnohé možná překvapivě – se cítí ohrožena islámskými extremisty. Nejde jen o to, že atentátník, který postřílel devětatřicet lidí v istanbulském klubu Reina, podle tureckých vyšetřovatelů zřejmě pochází z čínské ujgurské menšiny.

Muslimové v Číně

V Číně žije oficiálně asi 25 milionů muslimů (neoficiálně se udává dvojnásobný počet), ve velké většině sunnitů. K nejpočetnějším patří Chuejové (etničtí Číňané, kteří přijali islám) žijící zejména v provincii Ning-sia, a Ujgurové z oblasti Sin-ťiang (přes 10 milionů).

V Pekingu ani v Šanghaji sice nevybuchují bomby, zato v Sin-ťiangu, ujgurském regionu na dalekém čínském západě, je občas docela horko a přibývá mrtvých. Čínské úřady tvrdí, že může být ještě hůř, a tento předpoklad využívají k tvrdým represím vůči Ujgurům.

„Radikální islám, inspirovaný v zahraničí, se nyní šíří do čínského vnitrozemí,“ tvrdil nedávno Wang Cuo-an, šéf Státního úřadu pro náboženské záležitosti. Podle něho může tento trend značně ohrozit bezpečnostní situaci v zemi.

Je tedy situace kolem čínského islámu opravdu jakýmsi tichem před bouří, nebo Čína vědomě přehání, aby mohla zdůvodnit a ještě vystupňovat boj proti separatistickým snahám v problémovém Sin-ťiangu? Zní to divně, ale pravdivá asi budou obě tvrzení. Pokusíme se to vysvětlit, byť se značnou dávkou zjednodušení.

Radikální islamisté

Peking hlásá, že Sin-ťiang je jeho frontou boje proti terorismu. V ujgurské oblasti opravdu už před lety vzniklo několik organizací, které lze označit za radikálně islamistické.

Asi nejznámější je Islámské hnutí Východního Turkestánu, které vzešlo a působilo na území Sin-ťiangu i mimo ně. Jeho příslušníci i podle západních zdrojů prošli výcvikem v tajných táborech na území Afghánistánu a Pákistánu, ti nejradikálnější měli napojení na nechvalně známou al-Káidu a v poslední době také na Islámský stát.

Západní tajné služby tvrdí, že toto ujgurské hnutí vyslalo předloni Turkistánskou brigádu (Katíbat Turkistání) do Sýrie a její členové bojují zejména po boku Fronty an-Nusrá, spřátelené odnože al-Káidy. Hovoří se o desítkách až stovkách radikálních Ujgurů, kteří se připojili k Islámskému státu. Jedním z nich mohl být i pachatel novoročního atentátu na istanbulský klub Reina.

Islamisté mají mezi Ujgury jen nepatrnou podporu

Je zřejmé, že případní ujgurští navrátilci z džihádistické fronty mohou pro bezpečnost Číny a zejména pro její strategické zájmy v Sin-ťiangu představovat reálné nebezpečí. To je jedna strana mince.

Je však třeba se podívat i na tu druhou. Turkojazyční Ujguři obecně (podobně jako třeba Tibeťané) se cítí pod čínskou nadvládou ujařmeni a mnozí z nich podporují myšlenku samostatného státu. Umírněná protičínská opozice se ve své většině od islámských radikálů distancuje. Ti pak mají mezi Ujgury jen nepatrnou podporu.

Fotogalerie

Čína však v zásadě hází všechny do jednoho pytle – do toho „teroristického“. Nelze nevidět, že právě drsný přístup Pekingu a často zbytečná náboženská represe v oblasti mohly do značné míry k radikalizaci přispět. Případně i k tomu, že – jak tvrdí Peking – nejsou vůči radikálnímu islámu v poslední době imunní ani některé skupiny muslimských Chuejů.

Loni například čínské úřady nařídily obyvatelům Sin-ťiangu, že musí poskytnout vzorky DNA, chtějí-li odcestovat do ciziny. Krátce poté museli všichni odevzdat cestovní pasy k „roční kontrole“. Snaha systematicky oslabovat tamní islám je patrná i z dalších opatření – vládní zaměstnanci a děti nesmějí navštěvovat mešity. Na mnoha místech jsou muži odrazováni od pěstování dlouhých vousů a ženám je zakázáno zakrývat si obličej.

Radikalizace domácích muslimů je pro Čínu jistě bezpečnostní hrozbou. Otázka je, zda k tomu Peking svým „monokulturním“ přístupem sám do značné míry nepřispívá.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.