Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Říše středu útočí. Čínské zbrojovky už nespoléhají jen na kopírování

  17:31aktualizováno  17:31
Čína v posledních pěti letech zdvojnásobila objem dodávek vojenské techniky do zahraničí a v žebříčku patří na třetí pozici za USA a Rusko. Ačkoliv obranný průmysl říše středu stále na trh chrlí hlavně kopie cizích produktů, nelze podle experta na vojenství Lukáše Visingra Pekingu upřít značný technologický pokrok.

Čínský bezpilotní stroj Yi Long UAV a americký MQ-9 Reaper | foto: natoaktual.cz, US DoD, Xinhua

„Dokazuje to i fakt, že se čínské vojenské technice stále víc daří i na světovém trhu,“ uvedl Visingr pro natoaktual.cz v analýze čínského zbrojního průmyslu.

Čína se podle něj dnes řadí do nepočetné skupiny států, jež dokážou více či méně samostatně vyvíjet a vyrábět prakticky všechny kategorie vojenské techniky od ručních zbraní po velké lodě.

Čínský zbrojní průmysl

Analýza Lukáše Visingra na natoaktual.cz

Vedle velmi obsáhlého spektra nabízených výrobků se Číně daří rychle rozšiřovat i seznam importérů, hlavně v jihovýchodní Asii, arabském světě, Africe a Jižní Americe. „Čína nabízí techniku jak poměrně vyspělou, tak i spíš zastaralou, ale za takřka diskontní ceny, a tudíž dokáže uspokojit nejrůznější zájemce. Jak se asi dá očekávat, Peking svůj zbrojní export nijak neváže na politiku a nehodnotí to, jak se u zákazníka dodržují lidská práva,“ konstatuje Visingr.

Peking podle něj postupuje stejně jako Rusko ryze pragmaticky. Za zbraně požaduje jen spolehlivé placení, popřípadě jinou protihodnotu, nejčastěji koncese pro těžbu nerostných surovin, což je oblíbená praxe zejména v chudých státech Afriky.

Trojici největších dovozců čínské techniky tvoří Pákistán, Barma a Bangladéš, dále pak Írán, Venezuela, Indonésie a africké státy jako Nigérie, Súdán, Tanzanie a Kamerun.

Fotografie

Čínský letoun J-11 a ruský stroj Su-27
Ruský raketomet Smerč a čínský raketomet A100
Čínský bezpilotní stroj SVU 200 a americký MQ-8 Fire Scout
Čínský vrtulník WZ-10 a americký stroj AH-64 Apache

Podle Visingra se čínský zbrojní průmysl postupně stává nejen přímou hrozbou pro tradiční odbytiště ruské techniky, ale i přímým konkurentem největších západních vývozců. „Snaží se o úspěch i tam, kam jinak míří spíše západní zbraně. Objevily se zprávy o přípravě kontraktu s Irákem a Číňané zkoušeli oslovit vedle Turecka i další země NATO, mimo jiné Bulharsko,“ uvádí Visingr.

Ve výčtu nejzajímavějších čínských vojenských produktů zmiňuje především tanky a obrněnce, se kterými Peking slavil velké obchodní úspěchy a na které chce navázat s novou generací obrněnců. Například tank VT4 čínská média popisují jako levnější alternativa k ruskému typu T-14 Armata. Čínská verze už získala první objednávku z Thajska.

Čína jako možný bezpilotní král

„Řada států třetího světa zakoupila i čínské obrněné automobily (jako VN4), kolové stíhače tanků (zejména WMA301 Assaulter) a samohybná děla (například houfnici PLZ-45),“ konstatuje Visingr a připomíná, že značných úspěchů dosáhly také nejrůznější systémy čínských řízených protilodních i protivzdušných střel.

Například protivzdušný systém dlouhého dosahu FT-2000 (exportní varianta komplexu HQ-9) si v konkurenci západních typů zvolilo Turecko, což vyvolalo negativní odezvu u spojenců z NATO a výběrové řízení bylo posléze zrušeno. Podle Visingra by to ale nebyl první případ raketové technologie, která by si našla cestu z Číny do Turecka. Ankara má totiž ve výzbroji raketomety T-300, založené na čínském typu WS-1B nebo balistické střely J-600T Yildirim, vzniklé s čínskou asistencí.

Právě kvůli vývozu raketových technologií sklízí Peking kritiku asi nejčastěji. Čínské balistické rakety středního doletu DF-3A a patrně už i novější střely DF-21 si pořídila například Saúdská Arábie. „Čínský vliv lze vystopovat i v raketového programu v Pákistánu, možná také v Íránu a KLDR,“ dodává Visingr.

Zajímavé exportní úspěchy slaví Čína v arabském a africkém světě s bezpilotními stroji. Produkuje přitom i řadu bezpilotních bojových strojů jako CASC CH-4 nebo AVIC Wing Loong.

„Už se objevila prognóza, že se Čína může záhy stát největším exportérem vyzbrojených dronů na světě, zejména pokud západní země svůj export omezí podle iniciativy Baracka Obamy. Dá se ovšem předpokládat, že tu nový prezident Trump zastaví,“ uvádí Visingr.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Malí sportovci: Které sporty jsou pro děti nejzdravější?
Malí sportovci: Které sporty jsou pro děti nejzdravější?

Ne každá aktivita je vhodná pro každý věk a každé dítě. Jakou a kdy vybrat, najdete v článku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.