Si Ťin-pching a Ma Jing-ťiou si na úvod setkání podali ruce. Více než minutové potřásání rukou doplnili širokými úsměvy, dodala agentura AP.
Čínský prezident doplnil oblek červenou kravatou - barvou čínské vládní komunistické strany, zatímco Ma Jing-ťiou měl modrou vázanku v barvě své Nacionalistické strany.
Čína a Tchaj-wanPeking považuje Tchaj-wan za jednu z čínských provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje de facto nezávisle od roku 1949, kdy Čankajškův Kuomintang prohrál s Mao Ce-tungovými komunisty občanskou válku v Číně a jeho přívrženci si vytvořili na Tchaj-wanu novou základnu. Ostrov má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou zahájil po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami proces sbližování. Od roku 2008, kdy se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod v oblasti obchodu, investic, turistického ruchu či dopravy. V posledních letech ovšem počet Tchajwanců nakloněných sbližovacímu procesu klesá, jak se na ostrově zvyšují obavy z rostoucích mocenských ambicí Číny. |
V jednacím sále promluvil jako první Si - usazený naproti tchajwanskému prezidentovi řekl, že obě strany Tchajwanské úžiny mají schopnost i moudrost řešit své vlastní problémy. „Žádná síla nás nemůže odtrhnout,“ řekl čínský prezident. „Jsme jedna rodina.“
Ma odpověděl, že je odhodlaný prosazovat mír napříč Tchajwanskou úžinou, a dodal, že vzájemné vztahy by měly být založené na upřímnosti, moudrosti a trpělivosti. Nepřímo také Si Ťin-pchinga vyzval, aby respektoval tchajwanskou demokracii. „Obě strany by měly vzájemně respektovat své hodnoty a způsob života,“ poznamenal.
Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu předem oznámil, že se oba muži budou vzájemně oslovovat „pane“ - zjevně proto, aby se vyhnuli oslovení „prezident“, protože ani jeden oficiálně neuznává toho druhého coby hlavu státu, napsala agentura Reuters.
Citlivost vzájemných vztahů podtrhla i čínská státní televize, která živě odvysílala jen poznámku Si Ťin-pchinga a přenos přerušila, jakmile začal mluvit Ma. To ihned na čínských sociálních sítích vyvolalo bouři nevole a stížnosti na cenzuru.
Analytici předem upozornili, že schůzka bude mít spíše symbolický než konkrétní význam. Obě strany potvrdily, že během setkání prezidentů nebude podepsána žádná dohoda a nehodlají ani vydat žádné společné prohlášení.
Protesty na Tchaj-wanu
Tchajwanská opozice setkání v Singapuru kritizovala s tím, že jde o očividnou snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že opoziční Demokratická pokroková strana (DPP) a její vůdkyně Cchaj Jing-wen jsou na dobré cestě k vítězství v lednových volbách. Tato strana je tradičně vnímána jako síla prosazující samostatnost Tchaj-wanu či minimálně zachování současného stavu.
Tchajwanský vůdce Ma Jing-ťiou, který odsloužil dva mandáty a nemůže již ve volbách kandidovat, zdůrazňuje, že pouze jeho Národní strana (Kuomintang) dokáže zachovat stabilní vztahy s Čínou, a summit by to měl potvrdit.
Experti ale upozorňují, že schůzka může mít pro Kuomintang přesně opačný účinek a může naopak posílit odpor vůči ústupkům tchajwanské vlády Číně.
Právě nesouhlas voličů s politikou sbližování stál do značné míry za porážkou Kuomintangu v loňských místních volbách.
Peking tvrdí, že se nebude do lednových voleb vměšovat, na rozdíl od roku 1996, kdy v pokusu zastrašit voliče uspořádal v době hlasování rozsáhlé vojenské cvičení.
Prezident Ma Jing-ťiou předem ubezpečil, že na summitu nebudou podepsány žádné dohody ani společné prohlášení a že jediným cílem setkání je podpora „mírového rozvoje vzájemných vztahů“.
Bývalý nizozemský diplomat Van der Wees se domnívá, že tchajwanský prezident Ma chce kromě zvýšení volebních šancí Kuomintangu singapurskou schůzkou vepsat své jméno do učebnic dějepisu. „Chce vylepšit svůj vlastní odkaz. Blíží se konec jeho volebního období a on chce být historicky vnímán jako politik, který dospěl k průlomu ve vztazích s Čínou,“ konstatoval Van der Wees.
Si touží být uznávaným vůdcem
Také čínský prezident Si má ke schůzce osobní důvody. Pokud by setkání neuskutečnil a na Tchaj-wanu se v lednu dostala k moci opozice, riskoval by kritiky, že neudělal dost, aby takovému vývoji zabránil. Pokud naopak schůzka připraví podmínky pro budoucí sjednocení obou území, zaujme Si místo mezi nejuctívanějšími vůdci.
„Jestliže Si vytvoří rámec pro znovusjednocení, bude stejně významný, ne-li významnější než Teng Siao-pching,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného analytika, který připomněl čínského vůdce, jenž dojednal návrat Hongkongu pod čínskou správu.
Zlatá brána do rudé říšeOstrůvek u břehů Číny vyhlíží roky blahobytu |
Dalším důvodem pro rozhodnutí čínského prezidenta schůzku zorganizovat může být i stupňování napětí v Jihočínském moři, kde Peking buduje umělé ostrovy a prosazuje své územní nároky. Americká válečná loď minulý týden rozhořčila Peking, když proplula v blízkosti Spratlyho ostrovů, které Čína považuje za své.
Čínský prezident v Singapuru prohlásil, že spory by měly být vyřešeny prostřednictvím rozhovorů, ale čínská vláda má zodpovědnost chránit svrchovanost země a její námořní práva. Čínské teritoriální nároky se v Jihočínském moři kříží s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí. V posledních letech se Čína pustila do asertivnějšího prosazování svých nároků, což vyvolalo obavy sousedních zemí i znepokojení mezinárodního společenství.
Čínská vláda nyní, zdá se, zahájila diplomatickou kampaň zaměřenou na sousední slabší státy, které také mají v Jihočínském moři své zájmy. Kromě chystaného sobotního čínsko-tchajwanského summitu je takovým diplomatickým krokem i návštěva čínského prezidenta ve Vietnamu.
