Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína tajně zbrojí, s USA chce válčit o vliv v Jihočínském moři

  18:43aktualizováno  18:43
V posledním měsíci se válečné lodě USA třikrát proháněly u asijských břehů. Manévry s Jižní Koreou a Vietnamem nejvíce znervóznily Čínu. Země, která podle Pentagonu tajně ve velkém zbrojí, prý nebude váhat bránit své zájmy v Jihočínském moři i za cenu střetu s armádou USA.

Poslední vojenské cvičení podnikly čínské lodě v Jihočínském moři na konci července. | foto: Profimedia.cz

Na americké škádlení v asijských vodách Čína odpověděla mohutným vojenským cvičením a poslala do Washingtonu jasnou zprávu, že se o dalším vládci Pacifiku a celé planety nemusí rozhodovat jen na burzách, ale i na bojišti.

BUDOUCÍ VLÁDCE SVĚTA

"Americko-čínské soupeření o Jihočínské moře vyvolává otázku, kdo bude příštím vládcem planety," napsal čínský deník Global Times.

Asi nejvíce Čínu dráždí americké výroky o Jihočínském moři, které si Peking nárokuje už desítky let. Pokud se někde strhne válka dvou největších ekonomik světa, bude to podle odborníků právě tady.

Čína oblasti v březnu přiřadila status ústředního národního zájmu, což znamená, že je připravena o ni bojovat silou stejně jako o Tibet, Tchaj-wan nebo Sin-ťiang. A dokázala to už i při několika ostrých námořních střetech ve zdejších vodách.

Jenže své zájmy v oblasti mají i Spojené státy, které si nechtějí pošramotit pověst námořního hegemona v Tichém oceánu. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová navíc minulý měsíc zamávala Pekingu před očima červeným hadrem, když prohlásila, že podporuje nečínské nároky v tomto strategickém moři.

Nároky Číny na pobřežní oblasti v jihočínském moři

Válka vypukne kvůli obchodním cestám a ropě

A proč by mělo být právě Jihočínské moře dějištěm třetí světové války? Především tudy prochází druhá nejvyužívanější obchodní trasa světa. Kdo ji kontroluje, ten má zároveň v moci polovinu veškerého přepravovaného zboží na celé planetě a může držet v šachu čínskou, jihokorejskou i japonskou ekonomiku.

Po zdejší trase denně propluje deset milionů barelů ropy a strategická surovina je ukrytá i pod mořským dnem. Prokazatelné zásoby se pohybují kolem 7,7 miliardy barelů a odhady hovoří až o 28 miliardách barelů černého zlata. Kilometry pod hladinou navíc dřímají obří zásoby plynu.

Klíčem ke zdejšímu nerostnému a strategickému bohatství je vláda nad asi dvěma stovkami ostrůvků v oblasti. Diktovat tu v budoucnu bude ten, kdo ovládne především Paracelské a Spratleyovy ostrovy. Zájem o ně mají všechny státy v oblasti.

Čína, Malajsie, Tchaj-wan, Filipíny i Vietnam opakovaně přinášejí geografické nebo historické argumenty, proč by oblast měla patřit právě jim, a do sporů už několikrát některý z hráčů promluvil z pozice síly. Nejčastěji to byla Čína.

Čína zvětšuje své území proti právu

Peking tvrdí, že je v této oblasti hranice jeho výsostných vod 200 námořních mil od pobřeží, což je proti mořskému právu, které ji pro všechny státy stanovilo 12 mil od břehů. Čína si na základě svého výkladu dělá nárok na desítky ostrovů a útesů, které pak čínské vody prodlužují vždy o dalších 200 mil, což je rozměr takzvané exkluzivní ekonomické zóny.

STŘETY V JIHOČÍNSKÉM MOŘI

- Čína obsadila Paracelské ostrovy v roce 1974, což Vietnam pokládal za invazi. Při akci padlo 18 vojáků.

- Na Spratleyho ostrovech se Vietnam střetl s Čínou v roce 1988. Zemřelo více než 70 Vietnamců.

- Do sporu s Čínou o Paracelské ostrovy v roce 1995 vstoupily i Filipíny.

- V dubnu 2001 se nad ostrovem Chaj-nan střetl čínský bojový letoun se špionážním letadlem USA. Obě země nakrátko přerušily styky.

- 8. března 2009 se v Jihočínském moři odehrál incident, kdy pět čínských lodí obklopilo americkou loď Impeccable, která prováděla sonarový výzkum.

- 22. března 2010 zajali Číňané 12 rybářů z Vietnamu, kteří údajně u Paracelských ostrovů vstoupili do čínských vod.

Námořní hranice je pak nakonec více než tisíc mil od čínské pevniny. A v celém tomto obřím prostoru by Peking rád uděloval povolení na proplutí a vyhlásil zákaz vplouvání cizích vojenských lodí. To se však ostatním hráčům v regionu nelíbí a výsledkem jsou časté potyčky přímo na hladině (viz box).

Čína navíc v poslední době dává jasně najevo, že nebude váhat bránit své zájmy zbraněmi. Podle včerejší zprávy Pentagonu v posledním roce výrazně navýšila počet střel, ponorek i jaderný arzenál. Zbrojení se týká i Jihočínského moře, a to především základny na ostrově Chaj-nan, který je branou do Jihočínského moře.

Před dvěma lety tu čínské námořnictvo zprovoznilo demagnetizační zařízení, které znesnadňuje odhalování ponorek. Na zdejší ponorkové základně jsou od roku 2008 také jaderné ponorky vyzbrojené balistickými střelami.

Američané na oplátku poslali více zbraní na svoji základnu na ostrově Guam a přibylo i špionážních akcí. Odborníci před situací na moři varují. "Největší potenciál pro konflikt mezi Čínou a Spojenými státy je na moři," říká uznávaný profesor Wang Ťi-s' z Pekingské univerzity. Otázkou zatím zůstává, kdy tento zničující střet vypukne.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.