Zveřejnění záběrů z tajných testů nového bitevníku nemohlo přijít v lepší okamžik. Záběry začaly po internetu kolovat jen pár dní před návštěvou amerického ministra obrany Roberta Gatese a necelý měsíc před cestou čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa do Washingtonu.
Odborníci se proto domnívají, že šlo o řízený únik. Napovídá tomu, že se dodnes neví, kdo snímky vyfotil. Především ale proti nim na stránkách leteckých nadšenců nezasáhla obvykle pozorná kybernetická policie. "Prostě chtějí USA ukázat svaly," komentoval únik šéf odborného časopisu Kanwa Defence Weekly Andrej Čchang.
Robert Gates přiznal na palubě speciálu do Pekingu, kde by se měl pokusit obnovit zamrzlý vojenský dialog mezi velmocemi, že je Čína s vývojem neviditelné stíhačky dál, než americké tajné služby předpokládaly, a že tento letoun stejně jako další čínský vojenský pokrok jsou znepokojivé.
Číňané vyvíjejí zabijáka letadlových lodí
Nervozita je zřejmě na místě. Nová stíhačka je větší než podobné americké nebo ruské stroje a experti tak předpokládají, že má delší dolet a může nést více střel. Nejpozději v roce 2020 by tak stroj mohl být schopný doletět až ke strategické americké základně Guam v Tichomoří. (více o novém letounu čtěte zde)
Tato oblast přitom Peking zajímá stále víc. Čína se netají tím, že výdaje na armádu přesouvá z pozemního vojska k letecké a námořní obraně a také k vývoji strategických střel. Tím ale její otevřenost končí. Podle analytiků přitom teď Peking vyvíjí nejméně dvě další zbraně, které mohou změnit rozložení sil v Pacifiku.
Poblíž Šanghaje Číňané už od roku 2005 pracují na modernizaci letadlové lodi Varjag ze sovětských časů, kterou by podle The New York Times mohli spustit na moře už příští rok. Následovat by měla stavba vlastních letadlových lodí na nukleární pohon.
Vysloužilá letadlová loď Varjag.
Do roku 2020 tak podle zprávy Pentagonu bude vody Tichomoří brázdit až pět plovoucích letadlových přístavů "made in China". Kromě toho ale Čína vyvíjí i účinnou obranu proti letadlovým lodím, na nichž od druhé světové války stojí nadvláda Spojených států v Pacifiku.
Velitel amerických sil v Tichomoří admirál Robert Willard nedávno v rozhovoru pro japonský list Asahi Šimbun vůbec poprvé oficiálně připustil, že Čína vymyslela design a dále rozvíjí střelu Dong Feng 21D, které se také přezdívá zabiják letadlových lodí.
Peking existenci rakety oficiálně popřel, ale nedávno o této hrozbě hovořil i sám šéf Pentagonu. Střela naváděná přes satelity by v budoucnu měla umět zasáhnout letadlovou loď s velkou přesností i na vzdálenost 1 500 kilometrů. "Střela by neměla loď potopit, ale pouze ji poničit a zneškodnit letadla, aby byla letka na několik týdnů vyřazená z provozu," uvedl americký odborník Dean Čcheng.
Čína maskuje rozpočet na zbrojení
Američané zatím nemají důkazy, že by Čína vyspělý balistický systém testovala nad vodou, ale odborníci přiznávají, že i u tohoto systému je vývoj daleko dál, než si vojenští stratégové v Pentagonu dokázali představit. Čína by s ním mohla do několika let účinně chránit své 18 tisíc kilometrů dlouhé pobřeží.
Čínská balistická střela DF-21C na pekingském náměstí Nebeského klidu. (2009)
"Tento zbraňový systém v kombinaci s čínskými ponorkami, střelami dlouhého doletu a protilodními letadly má USA jasně říct: 'Držte se zpátky, vaše role v Pacifiku má své hranice'," poznamenal Dean Čcheng. Spojené státy si tak v budoucnu budou muset dvakrát rozmyslet, jestli pošlou svoji letadlovou loď ke břehům Tchaj-wanu nebo třeba KLDR.
Změna rovnováhy sil v Tichomoří se jistě neodehraje ze dne na den. Čína stále oficiálně investuje do zbrojení nejméně ze všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN a její přiznané výdaje na armádu jsou šestkrát menší než ty americké. To ostatně dnes zmínil i čínský ministr obrany po setkání se svým americkým protějškem.
ČÍNSKÁ JADERNÁ SÍLAČína se vždy držela pravidla, že při případném konfliktu nikdy nebude první zemí, která použije svůj jaderný arzenál. Japonské agentuře Kjódo se ale podařilo získat dokument čínské armády, ve kterém se píše, že Peking k preventivnímu útoku sáhne i tehdy, pokud nepřítel proti strategickým cílům v zemi zaútočí konvenčními zbraněmi. Čína, která má asi 240 jaderných hlavic, tuto zprávu popřela. Zdroj: Hlas Ameriky |
Liang Kuang-lie podotkl, že čínské vojenské technologie zaostávají o několik desetiletí za nejvyspělejšími ozbrojenými silami ve světě a neohrožují a nehodlají ohrožovat žádnou zemi. Pravdou ale zůstává, že čínský rozpočet na zbrojení je zahalený tajemstvím a Peking celou částku vynaloženou na armádu nikdy nepřiznal.
Washington utahuje kolem Číny diplomatickou smyčku
Čína tak dál kráčí k jasnému cíli. Do budoucna chce chránit bohatství, které nastřádala v ekonomických zónách na východním pobřeží, ovládat obchodní stezky k hlavním partnerům, tedy do Jižní Koreje a Japonska a jednou pro vždy z pozice síly ukončit vleklé spory s Tchaj-wanem.
"V následujících pěti letech bude naše armáda připravená na jakýkoli strategický konflikt," prohlásil nedávno šéf čínského resortu obrany. Na čínské zbrojení reagují Spojené státy diplomaticky a kolem druhé nejsilnější ekonomiky světa utahují smyčku vojenských spojenectví.
Nedávno uskutečnily vojenské cvičení s Jižní Koreou, Čínou i Vietnamem a na Tchaj-wan dodaly zbraňové systémy za miliardy dolarů. V Pacifiku jsou s šedesáti tisíci vojáků, se základnami na Guamu a na Okinawě a předsunutou letkou stále nejsilnější i vojensky.
