Až dosud byl v kuloárech čínské komunistické strany nejvíc šik výraz harmonie. Módní výraz však teď vystřídala nová mantra - slovo štěstí. "Všechno je teď o dělání lidí šťastnými," řekl listu The Daily Telegraph vládní úředník z provincie na severu Číny.
"Štěstí, štěstí, štěstí, to je teď jediné slovo, které se počítá," přiblížil situaci v místním stranickém aparátu. Rošádu módních slov má na svědomí čínský premiér Wen Ťia-pao, který novou politiku nastínil v neděli v diskusi s internetovými uživateli.
"Výsledky úředníků a politické úspěchy bychom měli hodnotit podle toho, jestli je veřejnost spokojená a šťastná, a ne podle toho, kolik mrakodrapů a projektů pro město zařídili," navrhl premiér. Podle čínských deníků bude štěstí i ústředním tématem příští pětiletky.
Vědci už vymýšlejí Národní index štěstí
S novou politikou mají ale problémy bossové v provinciích. Zatím totiž netuší, jak štěstí mezi lid šířit a především jak ho posléze měřit. Zmatení papalášové z buňky v Kuang-tungu proto alespoň pojmenovali pětiletý plán rozvoje provincie Štastný Kuang-tung.
Jasmínová revolta v komunistické ČíněRevoluce se v říši středu prozatím odkládá |
Vstříc jim údajně vyšli akademici, kteří už usilovně pracují na formulce čínského Národního indexu štěstí. Ten by měl brát v úvahu především kvalitu životního prostředí a míru sociální spokojenosti. Podobný používají i vládci pitoreskního Bhútánu.
A co čínské vládce k nové politice dovedlo? Jednoduše si uvědomili, že země sice už třicet let ekonomicky strmě roste, ale přes překotnou výstavbu věžáků, dálnic a mostů zapomněli na fungování společnosti a kvalitu života stamilionů lidí.
Z rauše z neustále rostoucího HDP je probrala i výzva k jasmínové revoluci, která kolovala po internetu a trefně poukazovala na největší problémy průměrných Číňanů. Miliony lidí každý den bojují se špatnou úrovní lékařské péče, vzdělávání, znečištěným životním prostředím, nezaměstnaností, krizí na trhu s nemovitostmi a trápí je i stále větší rozdíly mezi chudými a bohatými.
