V současnosti funguje jen jedna lidská vesmírná stanice - téměř 350tunová ISS (Mezinárodní vesmírná stanice).
To se má ale změnit už příští rok se startem Tiangongu neboli Nebeského paláce. Stanici podle serveru Space.com vyvíjí vyzbrojovací oddělení čínské Lidově osvobozenecké armády.
První misí ke stanici má být let lodi Šenčou 8 na jaře 2011. Bezpilotní let prověří kotvicí mechanismy. Další mise už mají do Nebeského paláce přivézt tchajkonauty, jak jsou čínští návštěvníci vesmíru nazýváni. Orbitální laboratoř nicméně není určená k trvalému obývání.
Čína otevřeně přiznává, že se nová stanice zapojí do vojenského výzkumu, poznamenal Space.com. Oficiální označení stanice je Nebeský palác 1, stanice této řady jsou plánované celkem tři.
Čínská vesmírná stanice Tiangong 1 (vlevo)
Nebeský palác by měl být složen z modulu se spojovacím uzlem a servisního modulu se solárními panely a nádržemi. Pro Čínu je velmi důležité vyzkoušet si techniku spojování dvou lodí ve vesmíru - Američané a Rusové s tím už zkušenosti mají. A pro provozování vesmírných stanic je to nezbytnost.
Podle dostupných informací bude vesmírná stanice fungovat samostatně a Číňané k ní budou létat "vybírat" data, která stanice shromáždí. Souběžně s plánem na vesmírnou stanici totiž Peking zvyšuje produkci pilotovaných lodí Šenčou.
Velká stanice do deseti let
Orbitální ofenzivou vysílá Čína i geopolitický vzkaz. Na příští rok je totiž plánované stažení amerických raketoplánů. A co do schopnosti vyslat do kosmu vlastními silami loď s lidskou posádkou tak Čína příští rok USA právě vystřídá. Je pravděpodobné, že do roku 2015 Američané své plavidlo Orion nedostaví.
Nebeský palác 1 je jen předstupněm k ambicióznějšímu cíli - trvale osídlené vesmírné stanici. Podobně jako třeba ruský Mir má být modulární - k základnímu dvacetitunovému modulu bude připevněn spojovací uzel a další, zřejmě dva, pracovní moduly. Tato stanice by se podle představ hlav čínského vesmírného programu měla na oběžné dráze usídlit do roku 2020.
Co je dalším konkrétním cílem čínského vesmírného programu, dobře naznačila družice Chang'e na začátku března. Poté, co zmapovala Měsíc, na jeho povrch řízeně dopadla. Za pár let, do roku 2013, má následovat čínské lunární vozítko na jaderný pohon, kolem roku 2017 další mise a o pár let později by už z Měsíce mohla zaznít čínština.
ORBITÁLNÍ STANICEAmeričané a Rusové se v minulosti vesmírnými stanicemi intenzivně zabývali. Sovětský svaz v letech 1971-1982 vypustil sérii sedmi malých stanic Saljut - vážily necelých dvacet tun, v součtu byly obývány 1 697 dní. USA v roce 1973 vypustily 77tunový Skylab, který byl obýván celkem 171 dní. V roce 1986 se na oběžnou dráhu dostal první modul ruské stanice Mir. Těleso o hmotnosti 124 tun po dostavbě lidské posádky obývaly celkem 4 592 dní, pak byla stará stanice navedena do atmosféry, kde shořela. Stanice ISS je nyní obývána asi 3 500 dní. |
