Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína staví vojenskou vesmírnou stanici, vyslat ji chce příští rok

  14:40aktualizováno  14:40
Čína se netají vesmírnými ambicemi. Už v příštím roce hodlá vypustit na oběžnou dráhu kolem Země malou osmitunovou stanici pro lidskou posádku. Větší stanici částečně srovnatelnou s někdejším ruským Mirem chce Čína mít do deseti let.

Čínská vesmírná stanice Tiangong 1 | foto: Čínská státní televize

V současnosti funguje jen jedna lidská vesmírná stanice - téměř 350tunová ISS (Mezinárodní vesmírná stanice).

To se má ale změnit už příští rok se startem Tiangongu neboli Nebeského paláce. Stanici podle serveru Space.com vyvíjí vyzbrojovací oddělení čínské Lidově osvobozenecké armády.

První misí ke stanici má být let lodi Šenčou 8 na jaře 2011. Bezpilotní let prověří kotvicí mechanismy. Další mise už mají do Nebeského paláce přivézt tchajkonauty, jak jsou čínští návštěvníci vesmíru nazýváni. Orbitální laboratoř nicméně není určená k trvalému obývání.

Čína otevřeně přiznává, že se nová stanice zapojí do vojenského výzkumu, poznamenal Space.com. Oficiální označení stanice je Nebeský palác 1, stanice této řady jsou plánované celkem tři.

Čínská vesmírná stanice Tiangong 1 (vlevo)

Čínská vesmírná stanice Tiangong 1 (vlevo)

Nebeský palác by měl být složen z modulu se spojovacím uzlem a servisního modulu se solárními panely a nádržemi. Pro Čínu je velmi důležité vyzkoušet si techniku spojování dvou lodí ve vesmíru - Američané a Rusové s tím už zkušenosti mají. A pro provozování vesmírných stanic je to nezbytnost.

Podle dostupných informací bude vesmírná stanice fungovat samostatně a Číňané k ní budou létat "vybírat" data, která stanice shromáždí. Souběžně s plánem na vesmírnou stanici totiž Peking zvyšuje produkci pilotovaných lodí Šenčou.

Velká stanice do deseti let

Orbitální ofenzivou vysílá Čína i geopolitický vzkaz. Na příští rok je totiž plánované stažení amerických raketoplánů. A co do schopnosti vyslat do kosmu vlastními silami loď s lidskou posádkou tak Čína příští rok USA právě vystřídá. Je pravděpodobné, že do roku 2015 Američané své plavidlo Orion nedostaví.

Nebeský palác 1 je jen předstupněm k ambicióznějšímu cíli - trvale osídlené vesmírné stanici. Podobně jako třeba ruský Mir má být modulární - k základnímu dvacetitunovému modulu bude připevněn spojovací uzel a další, zřejmě dva, pracovní moduly. Tato stanice by se podle představ hlav čínského vesmírného programu měla na oběžné dráze usídlit do roku 2020.

Co je dalším konkrétním cílem čínského vesmírného programu, dobře naznačila družice Chang'e na začátku března. Poté, co zmapovala Měsíc, na jeho povrch řízeně dopadla. Za pár let, do roku 2013, má následovat čínské lunární vozítko na jaderný pohon, kolem roku 2017 další mise a o pár let později by už z Měsíce mohla zaznít čínština.

ORBITÁLNÍ STANICE

Američané a Rusové se v minulosti vesmírnými stanicemi intenzivně zabývali. Sovětský svaz v letech 1971-1982 vypustil sérii sedmi malých stanic Saljut - vážily necelých dvacet tun, v součtu byly obývány 1 697 dní. USA v roce 1973 vypustily 77tunový Skylab, který byl obýván celkem 171 dní.

V roce 1986 se na oběžnou dráhu dostal první modul ruské stanice Mir. Těleso o hmotnosti 124 tun po dostavbě lidské posádky obývaly celkem 4 592 dní, pak byla stará stanice navedena do atmosféry, kde shořela. Stanice ISS je nyní obývána asi 3 500 dní.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.