Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peking navršil v Jihočínském moři umělý ostrov. Délka stačí na letiště

  8:49aktualizováno  8:49
Počet Spratlyho ostrovů, o něž se přou země jihovýchodní Asie, o jeden vzrostl. Umělou pevninu navršili Číňané, aby měli při vyjednávání o sporné souostroví silnější pozici. Družicové snímky ukazují, že budovaný umělý ostrov bude mít přístav a bude dost dlouhý, aby na něm mohla přistávat letadla.

Z hlediska pevniny (na snímku Johnson’s South Reef) jsou Spratlyho ostrovy prakticky bezcenné. Bohatství představují okolní moře. | foto: AP

O pokročilé fázi nejnovější čínské aktivity, o níž jsme už před časem informovali zde, referoval odborný portál Jane’s, který se podrobně věnuje armádním a zpravodajským tématům.

Podle satelitních snímků Číňané využili mělčinu zvanou Ohnivý kříž a zvyšují úroveň terénu tak, že budoucí ostrov už dostal kontury pevniny nejméně tři kilometry dlouhé a až tři sta metrů široké. To je dostatečné pro vybudování letiště, na němž budou moci přistávat i větší letadla (pro srovnání, dráha na americké letecké základně na atolu Diego Garcia v Indickém oceánu je dlouhá zhruba 3,5 kilometru).

Kromě přípravy terénu na stavbu letiště Číňané také nasadili bagry k budování přístavu ve východní části ostrova. „Zdá se, že bude schopný obsloužit i velké válečné lodě,“ poznamenal Jane’s. Dosud jedinou obyvatelnou oblastí budoucího ostrova byla betonová plošina s molem, kterou postavilo čínské námořnictvo a umístilo na ni posádku s protileteckými zbraněmi a obranou proti žabím mužům.

Číňané přitom svou aktivitou vlastně umazávají nevýhodu oproti ostatním zemím, které si nárokují Spratlyho ostrovy: dosud na žádném zdejším ostrůvku neměli letiště. Oproti tomu tchajwanská letadla mohou přistávat a odlétat z ostrova Taiping (kde Tchajwan udržuje vojenskou posádku), filipínská z Pasagy, malajsijská ze Swallow Reef a vietnamská ze Southwest Cay.

Pro Čínu je to už čtvrtý podobný projekt v oblasti Spratlyho ostrovů. Žádný z těch předcházejících ovšem nebyl ani zdaleka tak velký, aby umožňoval stavbu velkého letiště.

Vzhledem k vojenské převaze, kterou Čína má nad ostatními státy nárokujícími si ostrůvky s okolím bohatým na ryby a nerostné bohatství, vypadá podle Jane’s stavba ostrůvku s letištěm a přístavem buď jako vzkaz, aby se ostatní nároků na Spratlyho ostrovy vzdali, nebo aby alespoň museli akceptovat silnější vyjednávací pozici Číny.

Spojené státy vyzývají Peking ke zdržení od „provokativních aktivit v Jihočínském moři“, Čína si ale z varovných slov z Washingtonu nic nedělá.

Nároky Číny a ostatních zemí v Jihočínském moři

Nároky Číny a ostatních zemí v Jihočínském moři

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.